8 C 111/2023-25 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 282,23 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky [anonymizováno] pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně dne [datum] vystavila žalovanému fakturu [variabilní symbol], splatnou dne [datum], na částku 13 282,23 Kč, představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 1 040,63 m3 odebraného plynu ve fakturačním období [datum] do [datum] a zaplacené zálohy. Žalovaný dne [datum] svůj dluh co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej zaplatit v 18 splátkách s tím, že pokud svůj závazek nesplní, pozbývá výhody splátek a žalobkyně je oprávněna po žalovaném požadovat dluh jednorázově. Na fakturu nebyla provedena žádná úhrada ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaný k žalobě v podání doručeném soudu dne [datum] uvedl, že dlužnou částku dluží v plném rozsahu, že do této situace se dostal po čas jeho pracovní neschopnosti, a že je schopen splácet dlužnou částku po 1 000 Kč měsíčně. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas podáním ze dne [datum] a žalovaný se k danému nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 4. Ze smlouvy o sdružených dodávkách [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky [anonymizováno] pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného]. Délka trvání smlouvy byla ujednána na dobu 36 měsíců. Z vyúčtování dodávky [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 13 282,23 Kč, splatnou dne [datum]. Z dohody o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dohodu o splátkách dluhu žalovaného s tím, že pokud svůj závazek nesplní, pozbývá výhody splátek a žalobkyně je oprávněna po žalovaném požadovat dluh jednorázově. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu a to do [datum]. 5. Podle § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. 6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Uplatněný nárok na zaplacení částky 13 282,23 Kč je po právní stránce nárokem na zaplacení ceny za odebraný plyn, který se opírá o ustanovení § 72 energetického zákona. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Soud i přes absenci prokazování majetkových poměrů žalovaného rozhodl o splácení dluhu ve splátkách s ohledem na to, že splátkami po 1 500 Kč měsíčně dojde k úhradě přiznaných nároků zhruba do 1 roku, nedojde k poškození majetkových poměrů žalobkyně a soud výši splátek považuje za přiměřenou. Proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 282,23 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u něhož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o tzv. bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. 10. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.