8 C 97/2023-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala zaplacení 10 860 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že po přezkoumání úvěryschopnosti žalované účastníci distančně (elektronickými prostředky na dálku) uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 3.500 Kč, žalobkyně poskytla tuto částku žalované téhož dne. Byly sjednány úroky ve výši 1.050 Kč a žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku 4.550 Kč do [datum]. Žalovaná ve lhůtě nezaplatila, žalobkyně jí zaslala [datum] – [datum] opakované výzvy k úhradě. Žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1% za každý den zpoždění z nesplacené jistiny úvěru, ve výši 175 Kč (3.500 Kč x 0,1% x 50 dní). Pro případ opožděných plateb dle čl. VI. smlouvy, odst. [číslo] je dlužník povinen hradit věřiteli poplatek ve výši 70 Kč za administraci každého dne ve zpoždění, do doby splácení úvěru anebo předání pohledávky k mimosoudnímu vymáhání. Žalobkyni vznikl nárok (70 Kč x 50 dní) 3.500 Kč. Dále bylo sjednáno, že v čl. VI. odst. [číslo] smlouvy, že v případě pozdní splátky úvěru je dlužník povinen hradit poplatek za neoprávněné využití poskytnuté půjčky, a to do doby splácení úvěru anebo předání pohledávky k mimosoudnímu vymáhání. Jeho výše je příslušná částka celkového navýšení, odvozená od poskytnutého úvěru, dělená příslušným počtem dní krát faktický počet dní ve zpoždění a činí 1.050 Kč (30 dnů x 50 dní). V čl. VI. odst. 3.1. smlouvy bylo ujednáno při prodlení dlužníka se splácením úvěru nebo jeho části více než 30 (padesát) kalendářních dnů ode dne odeslání výzvy k úhradě, že se připočítá, dodatečně k celkovému závazku, potenciální náklad na předání k mimosoudnímu vymáhání ve výši 2.401 Kč. Dle čl. VI. odst. 3.2. smlouvy jestliže je klient ve zpoždění se splácením úvěru nebo jeho části více než 50 (padesát) kalendářních dnů ode dne odeslání výzvy k úhradě, připočítá se, dodatečné k celkovému závazku, potenciální náklad na insolvenci ve výši 484 Kč. Dne [datum] žalobkyně započetla částku ve výši 2.000 Kč jako zálohu pro sjednání splátkového kalendáře, dle ujednání s dlužníkem v čl. 6 rámcové smlouvy o úvěru s CRSP kódem N233 [číslo] E6CE, na úhradu vyčíslených náklady v případech opožděných plateb dle čl. VI., tedy 4.550 Kč + 175 Kč + 3.500 Kč + 1.750 Kč + 2.401 Kč + 484 Kč - 2.000 Kč = 10.860 Kč. Dne [datum] účastníci podepsali uznání dluhu a dne [datum] sjednali dohodu o uznání závazku a splátkový kalendář, ve kterém se žalovaná zavázala uhradit částku ve výší 10.860 Kč ve 6. splátkách do [datum]. Žalovaná se přes četné výzvy ocitla v prodlení s úhradou první splátky dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, vyzval soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala, žalobce souhlasil již v žalobě, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], výpisu z účtu žalobkyně z [datum] o úhradě částky 3.500 Kč dne [datum] na účet žalované č. [bankovní účet], dohody o uznání závazku a splátkového kalendáře ze dne [datum] a zejména uznání dluhu žalovanou ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná dluží žalobci celkovou částku 10.860 Kč vyplývající z neuhrazené smlouvy o úvěru ze dne [datum]. 4. Podle § 2053 OZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 5. Uzná-li někdo písemně svůj závazek, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá, tedy je nastolena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného dluhu, a za předpokladu, že není dlužníkem ničeho namítáno, dluh v uznaném rozsahu trvá. Uvedené pak je nutno posuzovat procesně, a to podle ust. § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není prokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Pouhá, třeba i velmi závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nepostačuje k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Ze strany žalované nebyl nárok žalobkyně nijak zpochybněn, a soudu tak nezbylo než žalobě v celém rozsahu vyhovět, včetně nároku na zákonné úroky z prodlení ve smyslu § 1970 OZ. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni úplnou náhradu nákladů řízení v částce 1.600 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1.000 Kč a dvou paušálních náhrad hotových výdajů za dva úkony (předžalobní výzva z [datum] a žaloba) po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb..