9 C 2/2023-20 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tak, že původním věřitelem, společností [právnická osoba], [IČO], na ní byla postoupena pohledávka z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] smlouvy o zápůjčce [číslo]. Současně žalobkyně uváděla, že na základě smlouvy [číslo] se věřitel zavázal a fakticky předáním v hotovosti při podpisu smlouvy splnil svoji povinnost poskytnout žalované částku 45 000 Kč a na základě smlouvy [číslo] se věřitel zavázal a fakticky předáním v hotovosti při podpisu smlouvy splnil svoji povinnost poskytnout žalované částku 45 000 Kč. Žalovaná se proti tomu podle žalobkyně zavázala vrátit poskytnutou částku s navýšením o 46 337 Kč formou pravidelných měsíčních splátek v celkovém počtu 24 splátek po 3 806 Kč v případě smlouvy [číslo] s navýšením o 38 281 Kč formou pravidelných měsíčních splátek v celkovém počtu 18 splátek po 4 627 Kč v případě smlouvy [číslo]. Žalobkyně dále uváděla, že žalovaná uhradila dluh pouze zčásti, celkem zaplatila 20 000 Kč. Žalobkyně uváděla, že splatnost dluhu nastala v souvislosti s marným uplynutím splátkového kalendáře k [datum], resp. k [datum]. Žalobkyně po žalované požaduje pouze vrácení částky 70 000 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaná se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřila. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu §115a o. s. ř. Žalovaná je občankou Bulharska, tím je dán mezinárodní prvek. Zdejší soud je mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1. písm. c) Nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Podle čl. 6 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy) s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru, žalovaná jako spotřebitel ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení měla bydliště v době podání žaloby na území České republiky a žalobce, resp. právní předchůdce provozuje svou profesionální resp. podnikatelskou činnost v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně s původním věřitelem, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřela podle § 1879-1887 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedl na žalobkyni i pohledávku za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 o. z. bylo původním věřitelem učiněno dopisem z [datum]. Z smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytl žalované částku ve výši 45 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaná však nevrátila sjednanou částku řádně a včas, a dostala se do prodlení. Současně bylo zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], poskytl žalované částku ve výši 45 000 Kč, kterou se žalovaná se zavázala vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaná však nevrátila sjednanou částku řádně a včas, když uhradila pouze částku 20 000 Kč a dostala se do prodlení. Soud proto žalované uložil v souladu s § 2991 o. z. zaplatit žalobkyni částku 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 551,25 Kč a 2 589,58 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 45 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 046 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 000 Kč sestávající z částky 3 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 900 Kč za výzvu k plnění podle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. a z částky 3 900 Kč za sepis žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 600 Kč ve výši 2 646 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.