9 C 215/2023-33 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši 16 466,95 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za odběr plynu v odběrném místě na adrese [adresa]. Se souhlasem účastníků byla věc projednána bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.), kdy výzva, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, byla žalovanému doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 4 o.s.ř. Soud proto o věci rozhodl na základě listinných důkazů založených ve spise. Na podkladě žalobních tvrzení a listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému odběr plynu v odběrném místě [ulice a číslo] / 22, [PSČ] [obec a číslo], zatímco žalovaný se smluvně zavázal za realizovaný odběr platit cenu dle platného ceníku v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Fakturou [číslo] splatnou dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému cenu plynu za období od [datum] do [datum] a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 16 366,95 Kč. Fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu za pozdní úhradu smluvených plateb ve výši 100 Kč. Výzvou ze dne [datum] zaslanou doporučeně dne [datum], jak je patrné z podacího lístku, byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky. Uplatněný nárok [číslo] je po právní stránce nárokem na zaplacení ceny za plyn, který se opírá o ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). Nárok [číslo] na smluvní pokutu soud posuzoval podle ustanovení § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že nárok žalobkyně na úhradu žalovaných částek je dán, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 350,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 466,95 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310,40 Kč.