9 C 47/2022-108 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je vlastníkem části pozemku parcelní [číslo] (dále jen„ pozemek parc. [číslo]“), označeného pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Nýřany, obec Nýřany (dále jen„ pozemek parc. [číslo]“), jak je vymezen geometrickým plánem, o výměře 12 m2. Naléhavý právní zájem na určení spatřuje v tom, že mezi účastníky je sporné, kdo je vlastníkem nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí a kdo má věc obhospodařovat, provádět její údržbu, dále je mezi účastníky sporná hranice průjezdu k nemovitým věcem žalobkyně, což je komplikací pro průjezd vozidla žalobkyně a vozidel integrovaného záchranného systému. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí a to pozemku parcelní [číslo] pozemku parcelní [číslo] pozemku parcelní [číslo] katastrální území Nýřany, obec Nýřany, které koupila do svého vlastnictví v roce 2000. Nemovité věci žalobkyně sousedí s pozemkem ve vlastnictví žalovaného parc. [číslo] konkrétně s pozemkem parc. [číslo] který je předmětem tohoto sporu. Od roku 2001 žalobkyně užívala pozemek parc. [číslo] (dále jen„ pozemek parc. [číslo]“). V této době se manžel žalobkyně [jméno] [příjmení] a žalovaný domluvili na tom, že žalobkyně s manželem budou užívat pozemek parc. [číslo] manžel žalobkyně ho bude sekat a bude mít seno pro zvířata. V roce 2000 – 2001, když žalovaný koupil pozemek parc. [číslo] nebyl, až do roku 2012, mezi tímto pozemkem a pozemkem parc. [číslo] plot. V roce 2002 došlo k odstranění drobných staveb na hranici mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]. Manžel žalobkyně - [jméno] [příjmení] v roce 2002 v návaznosti na koupi pozemku parc. [číslo] odstranil bránu na hranici pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], obec Nýřany a parc. [číslo] odstranil betonovou podezdívku a betonový sloup, který byl pokračováním plotu na hranici pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v místech, kde dnes je umístěný drátěný plot, a vybudoval v rohu pozemku parc. [číslo] při hranici s pozemkem parc. [číslo] diagonální plot s betonovou podezdívkou a dřevěným plotem, na kterém je číslo popisné 260 náležející rodinnému domu žalobkyně. Diagonální plot vybudoval manžel žalobkyně po dohodě se žalovaným, neboť žalobkyni a jejímu manželovi se špatně zajíždělo na jejich pozemek, proto byla odstraněna vrata na hranici pozemku parc. [číslo] parc. [číslo]. V roce 2010 vznikly mezi žalobkyní a jejím manželem na straně jedné a žalovaným na straně druhé pře, neboť žalovaný tvrdil, že žalobkyně s manželem neužívají pozemek [číslo] v souladu s dohodou, nestarali se o něj, proto se v roce 2010 – 2011 dohodli na ukončení užívání tohoto pozemku, spory se týkaly také zaplocení diagonálního plotu vybudovaného manželem žalobkyně. Žalovaný na hranici vymezující pozemek parc. [číslo] vybudoval, nejprve žalobkyně uvedla v roce 2011 (č. l. 56), následně v roce 2012 (strana 90), plot tak, že zarazil kuny a obehnal je pletivem (červená hranice dle geometrického plánu). Žalobkyně následně užívala pozemek parc. [číslo] jako součást vjezdové cesty. Drátěný plot vymezený kovovými kunami žalovaným v roce 2012 zůstal od té doby neměnný. Žalobkyně užívala pozemek parc. [číslo] v dobré víře, že je vlastnicí tohoto pozemku. Žalovaný se o tento pozemek 20 let nestaral, žalobkyně kontaktovala žalovaného písemně dopisem ze dne [datum], chtěla situaci vyřešit smírně, žalovaný nijak nereagoval. Žalobkyně má za to, že došlo ke vzniku jejího vlastnického práva mimořádným vydržením, kdy dvacetiletá lhůta uplynula v červenci 2021. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, uvedl, že v roce 2000, když kupoval pozemek parc. [číslo] byl na hranicích pozemku parc. [číslo] plot. Nejprve uvedl, že mezi pozemky parc. [číslo] prac. [číslo] byl dřevěný plot. Žalovaný při uzavření kupní smlouvy v roce 2000 s původním vlastníkem měl mapu, věděl, kde byla hranice, na hranici byl plot a byl pravoúhlý. Následně uvedl, že pozemky parc. [číslo] byly původně odděleny drobnými stavbami, které odstranil manžel žalobkyně. V roce 2002 žalobkyně s manželem kupovali pozemek parc. [číslo] jehož součástí je geometrický plán, kde je hranice mezi těmito pozemky vyznačena, z geometrického plánu také vyplývá umístění drobných staveb. V této době si tak i žalobkyně a její manžel museli být vědomi této hranice. Třináct let nebyla tato hranice oplocena. Po koupi pozemku žalovaným za ním přišel manžel žalobkyně, dohodli se, že manželé [příjmení] budou užívat zahradu – pozemek parc. [číslo] bez úplaty, budou se o pozemek starat. Žalovaný nebyl schopen časově určit, kdy se na tomto užívání s manželi [příjmení], respektive manželem žalobkyně, dohodli. V této době měli dobré vztahy, manžel žalobkyně pomáhal žalovanému, dělal střechy. Manželé [příjmení] užívali pozemek parc. [číslo] jako přístupovou cestu ke svým pozemkům, tento pozemek je úzký a to o šíři 2,5 metru. Proto když se žalovaný s manželem žalobkyně dohodli na užívání pozemku parc. [číslo] manžel žalobkyně žalovanému říkal, že odstraní betonový sloup a betonovou podezdívku a až bude žalovanému pozemek vracet, vrátí plot do původního stavu. V roce 2005 – 2008 manžel žalobkyně odstranil původní plot mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]. Manžel žalobkyně také odstranil betonovou podezdívku a betonový sloup, který byl pokračováním stávajícího plotu na hranici pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] kdy betonový sloup byl cca po 3 – 4 metrech od předcházejícího. Žalovaný v průběhu období roku 2002 – 2010 zjistil, že manžel žalobkyně vybudoval diagonálně dřevěný plot s betonovou podezdívkou, na kterém je číslo popisné rodinného domu [anonymizováno], přepažující roh pozemku parc. [číslo] tak, že na hranici s pozemkem parc. [číslo] na něj navazují dřevěná vrata vybudovaná na pozemku parc. [číslo]. Manžel žalobkyně slíbil, resp. se dohodli, že po ukončení užívání zahrady vrátí plot do původního stavu. Vztahy mezi žalovaným a manželi [příjmení], respektive manželem žalobkyně, neboť vše spolu vyjednávali žalovaný a manžel žalobkyně, se zhoršily od roku 2010. Žalovaný nebyl schopen říci, co bylo příčinou těchto neshod. Žalovaný v roce 2010 požádal o vrácení pozemku. Když žalovaný dostal od žalobkyně a jejího manžela zahradu zpět cca před 10 lety (tj. v roce 2012 – 2013), žalovaný vyzval manžela žalobkyně, aby udělal původní plot, což manžel žalobkyně neudělal. Když se žalovaný snažil se žalobkyní a jejím manželem dohodnout na vybudování plotu mezi pozemky parc. [číslo] nedohodli se na tom, proto žalovaný v roce 2013 vybudoval pletivový plot jako provizorium. Protože žalovaný nevěděl, kde je přesně hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] zbudoval cca před 8 – 10 lety (tj. 2013 – 2015) prozatímní plot z lešenářských trubek a pletiva tak, aby určitě nezasáhl do pozemku žalobkyně, tj. udělal plot na svém pozemku včetně zaplocení kolem původně stojícího betonového sloupu a zaplocující i dřevěnou diagonálu. S tím seznámil manžela žalobkyně. Žalovaný uvedl, že manžel žalobkyně v letech 2013 – 2020 měnil polohu kun drátěného plotu. Po letech chtěl žalovaný vybudovat pořádný plot, žalobkyně mu však nedala souhlas jako sousedka, a proto mu nebylo vydáno povolení. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí LV 1901, katastrální území Nýřany, obec Nýřany, soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra] - zahrada, na základě kupní smlouvy označené V11 [anonymizováno] 2000. 4. Geometrickým plánem [číslo] 2021 vyhotoveném společností 40up s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], který byl potvrzen Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj dne [datum], a jeho mapy vyplývá vymezení předmětu řízení, přičemž žalobkyně tvrdila, že na červené hranici, zakreslené v tomto geometrickém plánu, je veden drátěný plot. 5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že manželé [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] nabyli vlastnictví k pozemku parc. [číslo] o výměře 150 m2 - zastavěná plocha, která byla vytvořena rozdělením stavební parcely [číslo] geometrickým plánem, zároveň touto kupní smlouvou bylo převedeno vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] o výměře 352 m2 - zastavěná plocha, na [jméno] [příjmení] a bylo zřízeno věcné břemeno práva jízdy a chůze přes stavební parcelu [číslo] zatěžující tuto parcelu ve prospěch manželů [příjmení], které je spojeno s vlastnictvím pozemku parc. [číslo]. Vznik těchto vlastnických práv byl zapsán v katastru nemovitostí s právními účinky ke dni [datum]. 6. Mezi účastníky je nesporné, že manželé [příjmení], užívali pozemek parc. [číslo] od roku 2001 (žalobkyně uvedla od roku 2001, žalovaný uvedl po koupi pozemku žalovaným v roce 2000). Svědeckou výpovědí svědka [jméno] [příjmení] – manžela žalobkyně byla prokázána tvrzení žalovaného, že se dohodli na užívání pozemku bez úplaty. Ze svědecké výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že ještě v době, kdy pozemek parc. [číslo] patřil předcházejícímu vlastníku – panu [příjmení], bourali společně velkou bránu na hranici poze