9 C 57/2023-45 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném žalobou podanou dne [datum] u Okresního soudu Plzeň-sever určení, že je výlučnou vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti tří čtvrtin na pozemku parcelní [číslo] pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], vše zapsané na listu vlastnictví číslo [rok] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tím, žalobkyně byla podílovou spoluvlastnicí v rozsahu ideálních tří čtvrtin předmětných nemovitostí. Tento spoluvlastnický podíl darovala své dceři – [jméno] [příjmení], narozené [datum], nyní manželce žalovaného, darovací smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně odstoupila od této darovací smlouvy dopisem ze dne [datum] z důvodu stupňování hrubého chování [jméno] [příjmení] vůči žalobkyni, kdy docházelo k psychickému i fyzickému napadání žalobkyně, doprovázené výhrůžkami, které způsobovaly žalobkyni důvodné obavy o její zdraví a život. Tomuto chování [jméno] [příjmení] byly přítomny i třetí osoby. [jméno] [příjmení] dopisem svého zástupce JUDr. [příjmení] ze dne [datum] odmítla vrátit darovaný podíl na předmětných nemovitostech. Po zaslání výše uvedeného odstoupení od smlouvy převedla [jméno] [příjmení] vlastnictví k předmětným nemovitostem na svého manžela – žalovaného. Ten je současným vlastníkem předmětných nemovitostí. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k součinnosti při přepisu vlastnického práva. To žalovaný dopisem svého zástupce ze dne [datum] odmítl. Žalobkyně dále odůvodňuje naléhavý zájem na věci tím, že v důsledku vedeného řízení ze strany žalovaného vůči žalobkyni jí hrozí reálné nucené vystěhování z předmětných nemovitostí. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že on, ani jeho manželka, se nedopustili žádného jednání, které by zakládalo nárok žalobkyně na vrácení daru. V dopisu ze dne [datum], označeném jako odvolání daru pro nevděk s odkazem na § 2072 občanského zákoníku od JUDr. [příjmení] – zástupkyně žalobkyně, je jako důvod odvolání daru uvedeno:„ [příjmení] hrubé chování vůči Vaší mamce neustále přetrvává, ba se stupňuje natolik, že jsou jeho svědky třetí cizí osoby, dospěla [příjmení] mamka, také z obav o své zdraví i život…“ Toto vymezení závadového jednání, které mělo naplnit znaky jednání, které odůvodňuje odvolání daru, považuje žalovaný za zcela vágní a nekonkrétní, není zřejmé, o jaké hrubé chování se mělo jednat a zda bylo způsobilé vyvolat u žalobkyně obavy o zdraví a život. Nebyly nijak konkrétně popsány fyzické útoky. Zástupkyně žalobkyně – JUDr. [příjmení] v žalobě ze dne [datum] uvedla odlišné odůvodnění, kde uvedla:„ Z důvodu stupňování hrubého chování paní [jméno] [příjmení] vůči žalobkyni, kdy docházelo k psychickému i fyzickému napadání žalobkyně, doprovázené výhrůžkami, které způsobovaly žalobkyni důvodné obavy o její zdraví a život…, napadání a nelidskému zacházení ze strany paní [příjmení] vůči žalobkyni byly přítomny i třetí osoby…“ Podle žalovaného tato formulace rozšiřuje původní tvrzení a opět je vágní a nekonkrétní. Žalobkyně takové závadové jednání ze strany své dcery neoznámila Policii České republiky. Pokud docházelo mezi žalobkyní a dcerou [jméno] [celé jméno žalovaného] v minulosti ke kontroverzím, jednalo se vždy o naprosto odmítavý a neodůvodněný postoj žalobkyně k požadavkům dcery, aby umožnila na domě realizovat potřebné stavební opravy a úpravy, celkovou rekonstrukci domu. Pokud se dostavili řemeslníci domluvení [jméno] [celé jméno žalovaného], žalobkyně je odmítla do domu pustit, tento stav trvá již několik let a pokračuje i po darování předmětných nemovitostí žalovanému. Důvodem převodu ze [jméno] [příjmení] na žalovaného byly zejména investice žalovaného, který hodlá vložit do rekonstrukce předmětného domu cca 1 milion Kč. Žalovaný vznesl námitku promlčení práva žalobkyně na vrácení daru, když ani v odvolání daru, ani v žalobě není uvedeno, od kdy a v které době k údajnému závadnému jednání docházelo, přičemž žaloba při tříleté promlčecí lhůtě byla podána cca dva a půl roku poté, kdy bylo odvolání daru [jméno] [celé jméno žalovaného] doručeno. Navíc závadové jednání s ohledem na dopisy předcházejícího právního zástupce JUDr. [příjmení] ze dne 3. 2. a [datum] mělo být již před [datum]. Navíc s ohledem na sepis darovací smlouvy ke dni [datum] je třeba situaci posoudit podle občanského zákoníku číslo 40/1964 Sb. 3. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z darovací smlouvy ze dne [datum] sepsané ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ [číslo], N 35/2011 soud zjistil, že žalobkyně, jakožto vlastnice tří čtvrtin vzhledem k celku předmětných nemovitostí tyto darovala [jméno] [příjmení], která tento dar přijala (to bylo mezi účastníky nesporné). Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví [rok] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], soud zjistil, že vlastníkem předmětných nemovitostí byl ke dni [datum] zapsán žalovaný, přičemž nabývacím titulem byla darovací smlouva ze dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum]. Dopisem ze dne [datum] JUDr. [příjmení], jakožto zástupkyně žalobkyně, zaslala dceři žalobkyně odvolání daru, kde specifikovala důvod odvolání daru následujícím způsobem:„ S ohledem na skutečnost, že [příjmení] hrubé chování vůči Vaší mamce neustále přetrvává, ba se stupňuje natolik, že jsou jeho svědky třetí cizí osoby, dospěla [příjmení] mamka, také z obav o své zdraví i život, k rozhodnutí …, že Vás vyzývá k vrácení daru podle § 2072 občanského zákoníku“ Tímto dopisem žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy ze dne [datum] a vyzvala svou dceru k vydání daru, pokud jde o podíl tří čtvrtin k nemovitostem v k. ú. [obec] u [obec] (existence tohoto dopisu byla mezi účastníky nesporná). Dopisem ze dne [datum] zástupce žalovaného – JUDr. [příjmení] odmítl vydání daru. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k součinnosti při přepisu vlastnického práva s ohledem na doručení odstoupení od darovací smlouvy, v jehož důsledku se dcera žalobkyně stala neoprávněným držitelem darovaného spoluvlastnického podílu a nemohla ho platně převést. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalovaného – JUDr. [příjmení] odmítl účinnost odstoupení daru. Ze spisu Okresního soudu Plzeň-sever č. j. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný, jakožto žalobce, podal proti žalobkyni, jakožto žalované, žalobu o vyklizení předmětných nemovitostí dne [datum]. Návrhem ze dne [datum] navrhla zástupkyně žalobkyně v tamním řízení jako zástupkyně žalované přerušení řízení s ohledem na podání žaloby o vyklizení ve věci sp. zn. 9 C 57/2023. 4. Soud zamítl návrh na provedení důkazu svědkyní [jméno] [příjmení], která byla ze strany žalobkyně navržena k prokázání chování [jméno] [příjmení] ve vztahu k žalobkyni, neboť nebylo třeba prokazovat tato tvrzení, viz odůvodnění výše. 5. Žalovaný je státní příslušník [příjmení] republiky Německo, žije v Německu, tím je dán mezinárodní prvek. Zdejší soudy jsou mezinárodně příslušné k projednání určení vlastnictví, neboť podle článku 24 nařízení číslo 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech je dána výlučná příslušnost pro soudy členského státu bez ohledu na bydliště stran pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem (odst. 1). Podle § 69 odst. 1 zákona číslo 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z. m. p. s.“) věcná práva k nemovitým věcem i k hmotným věcem movitým se řídí, pokud v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech není stanoveno něco jiného, právním řádem místa, v němž věc je. Podle tohoto právního řádu se rovněž určuje, zda věc je nemovitá nebo movitá. S ohledem na uvedené je dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky a použije se české právo. 6. Protože darovací smlouva byla uzavřena před [datum], je nutné nárok na vrácení daru poměřovat zákonem číslo 40/1964 Sb., občanským zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013, i když k „ nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po [datum] (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2339/2019). 7. Podle § 630 zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. 8. Naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnictví je dán případnou nutností změny zápisu v katastru nemovitostí. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že darovací smlouva, na základě které se stala [jméno] [příjmení] vlastnicí předmětných nemovitých věcí, byla uzavřena mezi žalobkyní jako dárkyní a její dcerou jako obdarovanou dne [datum]. Dcera žalobkyně – [jméno] [příjmení] převedla tyto předmětné nemovitosti na svého manžela darovací smlouvou ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Žalobkyně odvolávala svůj dar vůči dceři [jméno] [příjmení] dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně tak odvolávala dar v situaci, kdy dcera již nebyla vlastníkem předmětných nemovitostí. K odvo