4 C 412/2024-28 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 10. 2024 domáhal rozhodnutí soudu, kterým by bylo žalovanému uloženo vyklidit a vyklizený předat , adresa, . Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jakožto nájemcem byla dne , datum, uzavřena nájemní smlouvy. Předmětem nájmu byl shora specifikovaný byt, který je ve vlastnictví žalobce. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 7. 2022 do 30. 6. 2024. Dopisem ze dne , datum, požádal žalovaný o prodloužení smlouvy. Rada žalobce však na zasedání dne , datum, rozhodla tak, že trvá na ukončení nájemního vztahu ke dni , datum, , což bylo žalovanému sděleno. Žalovaný však byt ke , datum, , ani v následně poskytnuté náhradní lhůtě do , datum, nevyklidil, avšak sdělil, že byt nemá v úmyslu vyklidit a předat. Během ústního jednání následně uvedl, že důvod, proč nebyla nájemní smlouva žalovanému prodloužena je, že se jedná o městský byt, na který jsou pořadníky, o prodloužení nájemního vztahu se musí každý rok žádat. Žalovaný požádal až v okamžiku, kdy byl vyzván k vystěhování, nikoli ve lhůtě řádné, a tedy z pořadníku „vypadl“ a je nyní v pořadí až za dalšími žadateli, kteří lhůtu dodrželi.2. Žalovaný byl soudem vyzván k vyjádření k žalobě, kdy k této se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil ústní jednání na , datum, . Dne , datum, se do infocentra soudu dostavil otec žalovaného, který přinesl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalovaného s tím, že uvedl, že žalovaný žádá o omluvu z jednání nařízeného na , datum, . Na tomto místě je třeba konstatovat, že otec žalovaného, který soudu předložil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalovaného, neprokázal, že by byl zmocněn za žalovaného jednat, tedy ani ho omlouvat z jednání. Nicméně i pokud by soud k takové omluvě přihlédl, žalovaný nepožádal o odročení jednání. Předvolání bylo žalovanému ve smyslu § 49 odst. 4 o.s.ř. doručeno dne , datum, , jednání ve věci se konalo 10. den od doručení předvolání do vlastních rukou žalovaného. Lhůta k přípravě činí podle § 115 odst. 2 o.s.ř. zpravidla 10 dní. Desetidenní lhůta k přípravě je lhůta pořádková, není ani pevně stanovená, když je doplněna slovem „zpravidla“. Soud tak neměl důvod jednání nekonat, když žalovaný o předvolání věděl, pokud za sebe poslal otce, aby soudu předložil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, ve věci se nevyjádřil, a to ani ke dni vyhotovení rozsudku, zůstal zcela pasivní. Odročení jednání by tak pouze způsobilo nedůvodné prodloužení řízení.3. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Vlastnictví , Anonymizováno, , ve které se nachází předmětný byt, ve prospěch žalobce bylo zjištěno z informací o pozemku z Nahlížení do katastru nemovitostí. Že se jedná o bytový dům bylo zjištěno z detailu stavebního objektu. Nájemní vztah mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byl zjištěn z nájemní smlouvy ze dne , datum, , kdy doba trvání nájmu předmětného bytu č. , hodnota, byla stanovena na období od 1. 7. 2022 do 30. 6. 2024. Součástí nájemní smlouvy byl Evidenční list pro výpočet nájemného platný od , datum, . Žalobce se žalovaným komunikoval prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, , který žalovaného v jednání se žalobcem zastupoval na základě plné moci. Tomuto byla zaslána i výzva k plnění ze dne , datum, , odeslaná prostřednictvím datové schránky dne , datum, . Žalovaný podal dne , datum, žalobci žádost o prodloužení nájemní smlouvy, kterou odůvodnil tíživou rodinnou finanční situací. Na to reagoval žalobce sdělením, že žádost žalovaného byla projednána na zasedání rady města , adresa, dne , datum, , přičemž pod č. usnesení č. IV trvá žalobce na ukončení nájmu ke dni , datum, a žalovaného vyzval k vyklizení a předání bytu nejpozději ke dni , datum, . Uvedené sdělení bylo žalovanému doručeno dne , datum, . Na výzvu ze dne , datum, reagoval žalovaný prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, odmítavě dopisem ze dne , datum, , přičemž tento svůj postoj odůvodnil tím, že bytovou jednotku užívá jeho rodina po dobu 40 let a zopakoval svou nepříznivou finanční situaci.4. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.5. Podle § 1042 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší tím, že mu věc zadržuje.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobce jakožto vlastník předmětné bytové jednotky je oprávněn domáhat se uložení povinnosti vyklidit a vyklizený před byt, k jehož užívání nemá žalovaný žádný právní titul. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřil, tvrzení žalobce v tomto řízení nijak nerozporoval, ani nevyvracel. Nakonec tyto nevyvracel ani v rámci mimosoudní komunikace, kdy své právo byt užívat a úmysl nevyklidit jej, odůvodňoval pouze svou nelehkou životní situací, která však nemůže být důvodem pro to, aby zasahoval do vlastnického práva žalobce. Žalobce během ústního jednání logicky doplnil svá tvrzení, proč žalobci nebyla nájemní smlouva prodloužena, kdy v okamžiku, kdy je žalovaný nerozporoval, soud v tomto směru neprováděl další dokazování, neboť ani důvod neprodloužení smlouvy nijak neopravňuje žalovaného, aby užíval byt ve vlastnictví žalobce, když platnost právního titulu k tomuto skončila ke dni , datum, .7. Jelikož žalobce prokázal svá tvrzení uvedená v žalobě, která žalovaný nikterak nevyvrátil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť pokud nebylo zjištěno že by žalovanému svědčil jakýkoli právní titul k užívání bytové jednotky ve vlastnictví žalobce, není důvod, aby žalovaný do jeho vlastnického práva zasahoval. S ohledem na vše výše uvedené soud žalovanému, jakožto neoprávněnému uživateli uložil povinnost bytovou jednotku vyklidit a vyklizenou ji žalobci předat ve lhůtě patnácti dnů ve smyslu § 160 o.s.ř..8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 712 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání soudu 19. 12. 2023) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.