7 C 312/2022-90 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal určení vlastnického práva k nemovitým věcem, a to konkrétně k pozemku parc. č. [anonymizováno] 48 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [obec], [adresa] (rodinný dům); pozemku parc. č. St. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), kdy na pozemku stojí stavba bez čp/če (jiná stavba), pozemku parc. [číslo] (zahrada), pozemku parc. [číslo] (zahrada), pozemku parc. [číslo] (ostatní plocha), zapsaných na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro [anonymizována dvě slova] a [územní celek] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Uvedl, že jako vlastník předmětných nemovitostí je v katastru nemovitostí zapsána žalovaná, která tyto nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum], kterou převedl žalobce jako dárce vlastnické právo na žalovanou jako obdarovanou. Žalobce měl s žalovanou zpočátku relativně dobrý vztah, žalovaná je dcerou bývalé manželky žalobce, která zemřela. Žalovaná se poté přistěhovala do předmětné nemovitosti přibližně kolem roku 2013, kdy společně se svým synem neměla kde bydlet. Žalobce se společně se svou manželkou žalované s jejím synem ujali, když žalobce provedl celkovou rekonstrukci rodinného domu [adresa], kdy ve spodní část nemovitosti přestavěl takovým způsobem, aby byla obyvatelná. V horním patře rodinného domu pak bydlel žalobce se svou manželkou, ve spodní pak žalovaná se svým synem. Žalovaná toho času vystřídala několik partnerů a zaměstnání. Žalobce k tomuto období pak uvádí, že to byl on, kdo se pak po několik měsíců staral o nezletilého syna, když plně zajišťoval jeho péči, a to obstaráváním obživy, praním oblečení nezletilého a podobně. Žalobce k uvedenému připojuje, že pak ani za tuto pomoc žalované a jejímu synovi žalovaná žalobci nikdy nepoděkovala, ani jinak neprojevila jakoukoliv vděčnost Po úmrtí manželky žalobce (matky žalované) pak na žalobce přešla rovněž i povinnost ke splacená závazků vzniklých v rámci společného jmění manželů, které vznikly na základě rekonstrukce předmětné nemovitosti provedené žalobcem. Žalobce se pak sám zavázal tento závazek uhradit a řádně jej hradí dodnes. Nicméně vzhledem k tomu, že toho času banka vyžadovala uhrazení částky přibližně 700 000 Kč do sedmi dnů, měl žalobce důvodnou obavu, že dojde ke zcizení předmětné nemovitosti, neboť se obával, že se s bankou nedomluví a mohlo by tak být přistoupeno k následnému nucenému prodeji předmětné nemovitosti. Z tohoto důvodu se pak žalobce dohodl se žalovanou, že jí předmětné nemovitosti daruje za současného zřízení služebnosti bydlení a doživotního užívání ve prospěch žalobce, k čemuž skutečně došlo právě předmětnou smlouvou ze dne [datum]. Pokud jde o zmíněný úvěr za rekonstrukci, tento byl následně s bankou vyřešen takovým způsobem, že žalobce stále splácí částku 25 000 Kč měsíčně. Tento závazek žalobce stále hradí, a to bez ohledu na darování předmětných nemovitostí žalované, která se tak na úhradě tohoto závazku nijak nepodílí. Přibližně rok po darování předmětných nemovitostí pak měli žalobce se žalovanou relativně dobrý vztah, společné soužití v rámci předmětných nemovitostí bylo v pořádku. Postupně však začalo docházet k vyostřenějším situacím, kdy například žalovaná žádala, aby se žalobce dále podílel na dalších platbách v rámci předmětných nemovitostí, aby prováděl další rekonstrukce a podobně. Vše se však vždy vyřešilo vzájemnou domluvou. Zhruba od května 2022 však začal vztah mezi žalovanou a žalobcem chladnout, když vše vyvrcholilo událostmi v poslední době. Do darovaných nemovitostí pak žalovaná nastěhovala rovněž i svého otce, s čímž žalobce nemá žádný problém. Současně však ze strany žalované dochází k naprostému nerespektování zřízené služebnosti ve prospěch žalobce, dle které je povinna strpět užívání darovaných nemovitostí žalobcem. Žalovaná pak se žalobcem jedná zcela bez respektu a náležité úcty, kdy vyjma toho, že je žalobce člověk starší než žalovaná o 24 let, kdy tak je jednání s úctou ke staršímu vyžadováno i obecnými pravidly etiky a morálky, pak je nutné sdělit, že současně je žalobce dárcem, který žalované bezplatně daroval rozsáhlé nemovitosti, když zejména pak z tohoto důvodu si minimálně úctu a respekt zaslouží po celou dobu svého života. Žalobce pak má za to, že si žalovaná autoritativně diktuje podmínky, vyhazuje přítelkyni žalobce z rodinného domu [adresa], kdy nestrpí její přítomnost v domě. Ačkoliv je žalovaná jako vlastník oprávněna rozhodnout o tom, kdo v nemovitostech může delší čas setrvat, má žalobce za to, že výslovný zákaz přítomnosti přítelkyně žalobce je jednáním, které není v souladu s dobrými mravy. Nad rámec uvedeného pak žalobce uvádí, že se mu doneslo, že měla žalovaná před společnými známými uvést, že žalobce„ nechá dodělat ty zahradní domky, a pak ho z domu vyhodí.“ Současně pak žalovaná přímo do očí žalovanému sdělila, že„ má jen doživotní právo užívání nemovitosti a ať si dá pozor.“ Žalobce připojuje, že od žalované rovněž nezaslechl nikdy ani slovo vděčnosti za převzatý dar, když spíše žalovaná neustále něco nařizuje, rozkazuje, autoritativně si diktuje podmínky, kdo v nemovitosti může a nemůže být, a to i vůči žalobci, přičemž je dle názoru žalobce zřejmé, že takové jednání je možné posoudit jako jednání odporující dobrým mravům. Jako jednání hrubě porušující dobré mravy pak lze již kvalifikovat úvahy o vystěhování či vyhnání žalobce z předmětných nemovitostí, když jednak dané není právně možné, neboť má žalobce v předmětné nemovitosti trvale, bezplatně a doživotně zřízenu služebnost doživotního bydlení a užívání a jednak se dané zcela příčí jakékoliv úvaze o vděčnosti za přijatý dar. Vzhledem k tomu, že věc dospěla do velmi vypjaté fáze, pak žalobce žalované sdělil, že jí toto jednání nepromíjí. Žalobce tak ve všech výše uvedených jednáních žalované spatřuje hrubé a zjevné porušení dobrých mravů, když ve smyslu ustanovení § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., odvolal svůj dar ze dne [datum] pro nevděk. O tomto pak žalobce žalovanou zpravil odvoláním daru a výzvou k navrácení přijatého daru ze dne [datum]. Žalobce tedy zaslal žalované dne [datum] dopis, ve kterém jí popsal skutkové okolnosti daného případu, projevil vůli odvolat dar, kdy tento krok žalované náležitě zdůvodnil. Za účelem mimosoudního řešení nastalé situace vyzval žalobce žalovanou k poskytnutí součinnosti a učinění souhlasného prohlášení dárce a obdarovaného ve smyslu ust. § 66 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí. Žalovaná však odmítla poskytnout jakoukoliv součinnost se zpětným převodem předmětných nemovitostí na žalobce. Žalobci tak nezbylo, než se obrátit se svým nárokem na soud.2. Žalovaná nárok žalobce neuznala s odůvodněním, že žalobce dar platně neodvolal, když žalovaná nezavdala jakoukoliv příčinu k odvolání daru. Je pravdou, že nemovitosti nabyla žalovaná na základě darovací smlouvy ze dne [datum], kdy nemovitosti daroval žalované žalobce, součástí darovací smlouvy bylo věcné břemeno doživotního užívání pro žalobce, které trvá. Ještě před darováním nemovitosti žalované žili účastníci v předmětných nemovitostech jako rodina. Předmětné rekonstrukce nemovitosti se účastnili všichni členové. Žalovaná nainvestovala do domu své prostředky i prostředky půjčené od svého otce (cca 2 250 000 Kč), rekonstrukce se účastnila i osobní pomocí (vozila materiál apod.). Veškeré praktické věci v domácnosti žalobce a jeho manželky zařizovala matka žalované (manželka žalobce). Dne [datum] matka žalované zemřela, po její smrti převzala veškeré praktické povinnosti v domácnosti žalovaná, platila povinné platby, vařila, účastníci si vzájemně pomáhali, řešili společně problémy, které vyvstaly v souvislosti se smrtí matky žalované, zejména zesplatnění úvěrů. Vše fungovalo, účastníci měli dobrý vztah. Do nemovitosti se dále přistěhoval otec žalované (po dohodě všech účastníků). K narušení vztahů došlo až poté, co si žalobce našel novou přítelkyni. Přítelkyně byla v nemovitosti poprvé o prázdninách 2022 a dále pravidelně jezdila za žalobcem. V žádném případě žalovaná nikoho z nemovitosti nevyháněla, naopak přistěhování přítelkyně žalobce respektovala, neboť žalobce považovala za svou rodinu. V nemovitostech je společná kuchyň, kterou užívají všichni obyvatelé společně. Problém vznikl, když žalovaná poprosila žalobce a přítelkyni, aby o víkendu, když má noční směnu a potřebuje se vyspat, toto respektovali. Žalovaná se snažila se žalobcem a jeho přítelkyní domluvit, avšak bez úspěchu. Na veškeré snahy o domluvu, hledání řešení např. přes zbudování nové kuchyně, bylo ze strany žalobce reagováno negativně. Ze strany přítelkyně žalobce se žalovaná dozvěděla, že je„ nevychovaný parchant a její máma se obrací v hrobě“. Pokud jde o tvrzené projevy nevděku, tak tyto žalovaná zcela odmítá. Žalovaná si nikdy autoritativně nediktovala podmínky, nevyhazovala přítelkyni žalobce, ani nikomu nevyhrožovala. Naopak byla to právě žalovaná, která se vše snažila vyřešit domluvou, hledala různá řešení, aby soužití bylo pro účastníky příjemnější