7 C 76/2024-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 45 658,80 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně se společností , právnická osoba, . (dále jen „společnost“) uzavřela dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě jí poskytla finanční prostředky ve výši 445 371 Kč, a to na účelově na koupi předmětu financování. Společnost se zavázala řádně a včas hradit splátky dle platebních podmínek specifikovaných ve smlouvě. Jelikož byl na společnost prohlášen úpadek, byla smlouva s účinností od , datum, předčasně ukončena. Na základě Ručitelského prohlášení ze dne , datum, žalovaný převzal ručení za veškeré peněžité dluhy společnosti vyplývající ze smlouvy, tj. částku ve výši 388 979,01 Kč, která se skládala ze dvou nesplacených splátek úvěru ve výši 19 953,06 Kč, z nesplacené části úvěru ve výši 367 887,95 Kč a z úroku z prodlení po započtení storna ve výši 1 138 Kč. Žalovaný uhradil na pohledávku dne 5. 6. 2023 částku 343 320,21 Kč. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá úhrady částky 45 658,80 Kč, smluvního úroku dle čl. 3.1 smlouvy ve výši 54,75 % ročně z částky 387 841,01 Kč od 15. 6. 2022 do 5. 6. 2023 a z částky 44 520,80 Kč od 6. 6. 2023 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak ten na svůj dluh již ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl za souhlasu žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci.5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 7. 2021 ve spojení s předpisy splátek verze 0 a verze 1 vyplývá, že žalobkyně se společností uzavřely dne 2. 7. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala společnosti poskytnout úvěr ve výši 445 371 Kč a společnost se zavázala úvěr splácet v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 9 976,53 Kč od 2. 8. 2021. Podle čl. 3.1 smlouvy si smluvní strany sjednaly, že v případě prodlení společnosti se splácením úvěru, je žalobkyně oprávněna nárokovat si po společnosti i úrok z prodlení ve výši 0,15 % z dlužné částky za každý den prodlení, tj. 54,75 % ročně.6. Z příkazu k čerpání ze dne 12. 7. 2021 soud zjistil, že společnost dala dne 12. 7. 2021 příkaz žalobkyni k čerpání účelového úvěru ve výši 445 371 Kč na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, převodem na bankovní účet společnosti.7. Z ručitelského prohlášení ze dne 2. 7. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný prohlásil žalobkyni, že ji jako věřitele uspokojí v případě, že společnost jako dlužník nesplní jakýkoliv svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, . Žalobkyně jako věřitel přijala žalovaného jako ručitele. Ručitelské prohlášení bylo vlastnoručně podepsáno žalovaným, žalobkyní i společností dne , datum, .8. Z oznámení ze dne 8. 6. 2022 vyplývá, že žalobkyně ke dni 14. 5. 2022 smlouvu vypověděla a současně zesplatnila zbývající část dluhu z důvodu prohlášeného úpadku na společnost.9. Z kalkulace úroku z prodlení ze dne 2. 5. 2022 a ze dne 1. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně společnosti vyčíslila ke dni 30. 4. 2022 a ke dni 31. 5. 2022 dlužný smluvní úrok z prodlení, a to ve výši 0,15 % denně ze čtyř dlužných splátek úvěru po 9 976,53 Kč za období od 15. 1. 2022, tj. celkem na 1 646 Kč. Dopisem ze dne 10. 6. 2022 pak společnosti oznámila, že smluvní úrok byl co do výše 508 Kč stornován.10. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 10. 2023, včetně potvrzení o podání ze dne 27. 10. 2023, má soud za to, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyni před podáním žaloby.11. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2018 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy platí, že kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.12. Podle § 2021 odst. 1 o. z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.13. Soud po provedeném dokazování hodnotil nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky ve výši 45 658,80 Kč za zcela oprávněný, když žalovaný jako ručitel výslovně prohlásil žalobkyni jako věřiteli, že ji uspokojí, jestliže společnost jako dlužník svůj dluh vůči žalobkyni nesplní. Žalobkyně jako věřitel pak přijala prohlášení žalovaného jako ručitele společnosti. Písemná forma prohlášení byla dodržena. Žalobkyně vyzvala žalovaného písemně k zaplacení dluhu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnil. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu se smluvními úroky z prodlení dle čl. 3.1 smlouvy, a to ve výši 54,75 % ročně z částky 387 841,01 Kč od 15. 6. 2022 do 5. 6. 2023 a ve výši 54,75 % ročně z částky 44 520,80 Kč od 6. 6. 2023 do zaplacení.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 588,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 827 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 658,80 Kč sestávající z částky 2 940 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaných před a po podání návrhu ve věci včetně 3 paušálních náhrad výdajů celkem po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 720 Kč ve výši 2 041,20 Kč.15. Lhůta k zaplacení byla u výroků I. a II. tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.