8 C 479/2022-38 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 16 166 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že dne [datum] byla mezi žalobcem jakožto pronajímatelem a žalovanou jakožto nájemcem uzavřena smlouva o nájmu bytu. Žalovaná se touto smlouvou zavázala hradit nájemné v částce 7 500 Kč měsíčně a zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu v částce 3 350 Kč měsíčně. Žalovaná se však v průběhu trvání nájmu dostala do prodlení s úhradou nájemného za červen 2022 ve výši 7 500 Kč, červenec 2022 ve výši 7 500 Kč, srpen 2022 ve výši 7 500 Kč, část měsíce září od [datum] do [datum] ve výši 1 500 Kč, dále záloh za období červen 2022 až [datum] ve výši 10 720 Kč. Žalobce s žalovanou ke dni [datum] ukončil nájemní vztah a byla mezi účastníky uzavřena dohoda o uznání dluhu a splátkách. Žalovaná předala žalobci nevyklizený byt, žalobci tak vznikly náklady spojené s vyklizením bytu, ve výši 3 146 Kč. Žalovaná na počátku nájemního vztahu uhradila jistotu ve výši 21 700 Kč, žalobce tedy započetl svoji pohledávku za žalovanou z titulu záloh za služby za období od června 2022 do [datum] ve výši 10 720 Kč, dále z titulu nákladů spojených s vyklizením bytu ve výši 3 146 Kč, dále z titulu dlužného nájemného za červen 2022 ve výši 7 500 Kč a za červenec 2022 v části 334 Kč. Po započtení pohledávky žalobce žalovaná dluží žalobci částku ve výši 16 166 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum].2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalující a žalovanou stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas v podání ze dne [datum] a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání., právnická osoba, nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem byt [číslo] o velikosti 2 + 1 s příslušenstvím v budově [adresa] na adrese [adresa], na [list vlastnictví], pro katastrální území [obec] (dále jen„ předmětný byt“). Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce pronajal předmětný byt na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemné bylo ve smlouvě stanoveno na částku 7 500 Kč měsíčně, zálohy na služby spojené s užíváním bytu na částku 3 350 Kč měsíčně. Žalovaná se zavázala složit žalobci jistotu ve výši 21 700 Kč, přičemž tato jistota měla být žalované vrácena po skončení nájmu a předání bytu žalobci. Z dohody o uznání dluhu a splátkách a dohody o ukončení nájemního vztahu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce ukončil s žalovanou nájemní vztah ke dni [datum] a žalovaná v dohodě prohlásila, že si je vědoma dluhu vůči žalobci ve výši 34 720 Kč, přičemž tento se zavázala uhradit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 6 000 Kč v měsících září 2022 až únor 2023. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost dab bohemia s.r.o., vystavila žalobci tuto fakturu za vystěhování předmětného bytu ve výši 3 146 Kč, splatnou dne [datum]. Z faktury č. FV 2022 [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vystavil žalované tuto fakturu za náklady na vystěhování předmětného bytu ve výši 3 146 Kč, splatnou dne [datum]. Z prohlášení o jednostranném zápočtu pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci řízení prohlásili započtení pohledávky žalobce ve výši 21 700 Kč na pohledávku žalované, přičemž žalovaná po započtění pohledávek dluží žalobci částku ve výši 16 166 Kč. Z oznámení o zesplatnění dlužné částky bylo zjištěno, že žalobce zesplatnil dluh žalované a vyzval ji k úhradě dluhu ve výši 34 720 Kč do [datum]. Z výzev k zaplacení ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dluhu do [datum].4. Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.5. Podle § 2251 odst. 1 zák. o. z., nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně.6. Podle § 2053 o.z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.7. Podle § 1982 o.z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.8. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalované bylo, aby případně v řízení tvrdila a prokázala, že její povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatila, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.9. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalobce jako vlastník předmětného bytu uzavřel se žalovanou nájemní smlouvu dle § 2235 odst. 1 o. z. Žalovaná jako nájemce měla na základě nájemní smlouvy povinnost platit za užívání bytu žalobci jako pronajímateli měsíčně nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu dle § 2251 odst. 1 o. z. Žalobce jednostranným prohlášením o jednostranném zápočtu pohledávek započetl svůj dluh na dluh žalované. Žalovaná s žalobcem uzavřela dohodu o uznání dluhu a splátkách, přičemž tímto svůj dluh uznala. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužné nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu za uvedené období uhradila. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s řádnou a včasnou úhradou, má žalobce právo na zaplacení požadovaného příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení, na který vznikl žalobci nárok dle § 1970 o. z., ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě výrokem I. vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 550 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 166 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310 Kč.11. Rozsudek je odůvodněn ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř. , adresa, k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.