9 C 158/2023-62 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení celkem částky 223 581 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu [číslo] s produktovým názvem [ulice] půjčka na účet 02/ 2018. Neoddělitelnou součástí smlouvy jsou také smluvní podmínky. Žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru žalovanému jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházela z informací ze zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb ([příjmení], insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, evidence exekucí). Na základě žalovaným vyplněného dotazníku, který žalovaný doplnil výplatními páskami, vyhodnotila příjmy a výdaje sdělené žalovaným a tyto informace porovnala se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného podle ekonomických modelů. Žalovaný uvedl jako svůj pravidelný měsíční příjem částku 22 724 Kč. Na základě shora uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostní zápůjčku ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek ve výši celkem 93 029 Kč, který zahrnuje kapitalizovaný úrok (sazba ve výši 14 % p.a.), částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkovou částku 193 029 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 36 měsíčních splátkách po 5 362 Kč se splatností první splátky měsíc od data uzavření smlouvy, poslední splátka byla sjednána ve výši 5 359 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 23 448 Kč v období od [datum] do [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s placením splátek, v důsledku toho vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek ke dni [datum]. Žalobkyně kapitalizovala tuto smluvní pokutu a z ní se domáhá částky 50 000 Kč. Dále se žalobkyně domáhá kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 637,75 Kč (od [datum]), sankčních poplatků ve výši 3 700 Kč za 9 upomínek se sjednaným poplatkem 300 Kč a částkou za zahájení vymáhání sjednanou ve výši 1 000 Kč. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, tato smlouva nabyla účinnosti dne [datum]. Žalobkyně se tedy vedle kapitalizované smluvní pokuty, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a sankčních poplatků, jak je uvedeno výše, domáhá nezaplacené jistiny ve výši 90 886,18 Kč a poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 78 994,82 Kč. , adresa, s oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzván žalobkyní k okamžitému splacení dluhu nejpozději do [datum]. Dále se žalobkyně domáhá úroku ve výši 11,79 % a zákonného úroku z prodlení z jistiny od [datum].2. Žalobkyně ještě v rámci doplnění upozornila na to, že žalovaný byl při uzavření smlouvy jasně a srozumitelně i v rámci předsmluvní kontraktace seznámen s obsahem smlouvy včetně úroků a poplatků, které byly celkem sjednány ve výši 93 029 Kč Smlouva proto musí být platná. Žalobkyně poukázala na to, že je třeba odlišovat úrok sjednaný celkem ve výši 23 039 Kč a další poplatky za poskytnutí a správu úvěrů, které mají jinou funkci než úrok.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, svou neúčast u jednání konaného dne [datum] a [datum] neomluvil, žaloba i předvolání mu byly doručeny s dostatečným předstihem před konáním jednání, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti, přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Žalobkyně prokázala aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně její přílohy, ze které vyplývá, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], postoupil žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 a následující zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne [datum], který spolu s výzvou ze dne [datum] byl, jak vyplývá z potvrzení o podání, předán k doručení dne [datum].5. Ze smlouvy o zápůjčce – [ulice] na účet [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (společnost [právnická osoba]) a žalovaný, uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezhotovostně 100 000 Kč, a to tak, že částka 52 755 Kč bude vyplacena na účet uvedený žalovaným a částka 47 245 Kč bude použitá na refinancování dlužné částky žalovaného z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu ve výši 100 000 Kč a za poskytnutí poplatek celkem ve výši 93 029 Kč, poplatek sestává z úroku sjednaného ve výši 14 % vyčísleného ve výši 23 039 Kč, z částky za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 48 030 Kč a částky za vedení zákaznického účtu ve výši 21 960 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem částku 193 029 Kč v 36 měsíčních splátkách po 5 362 Kč s poslední splátkou ve výši 5 359 Kč. Ve smlouvě byla RPSN vztahující se k zápůjčce sjednána ve výši 61,96 %. Žalobkyně ve výpočtu smluvní pokuty ke dni [datum] vyčíslila smluvní pokutu, které se domáhá ve výši 50 000 Kč, smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení (článek 6.1 smluvních podmínek). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky dopisem ze dne [datum] odeslaným, jak vyplývá z podacího archu, dne [datum] s výzvou k zaplacení do [datum]. Žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou téhož dne odeslala, jak vyplývá z podacího archu, vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky.6. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědka [jméno] [jméno] včetně výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku, který za právní předchůdkyni žalobkyně uzavíral smlouvu o zápůjčce, neboť soud považoval výslech tohoto svědka za nadbytečný, když žalobkyně navrhla jeho výslech k prokázání toho, že se žalovanou vyplňoval zákaznickou kartu a ověřoval její příjmy na základě předložených dokumentů žalovaným a jeho měsíční výdaje, když z předložených listin vyplývá dostatečně, že právní předchůdkyně posuzovala osobní a majetkové poměry žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a z předložených listin, a to z výplatních pásek za srpen a září 2018 a zákaznické karty vyplývá, že pracuje jako operátor u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem ve výši 22 724 Kč. Žije v nájemním bytě, je svobodný, pracuje na základě pracovní smlouvy, vlastní automobil, má externí splátky zápůjček ve výši 4 000 Kč, interní splátky ve výši 5 000 Kč a měsíční odhadované výdaje 4 000 Kč. Žije v nájemním bytě.7. Žalovaný je státní příslušník Polska. Tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelskou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady (EU) [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Věc se řídí českým právem podle článku 4 bod 1 nařízení [číslo] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), neboť na území České republiky vzniklo bezdůvodné obohacení8. Podle § 2 odst. 1 o. z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.9. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke , podezřelý výraz, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.10. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran (věta před středníkem).11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny.14. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], dále například sp. zn. [spisová značka] se uvádí:„ Při sjedná