9 C 290/2024-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky v celkové výši 13 041,05 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny a souvisejících služeb v odběrném místě na adrese , adresa, v souladu s uzavřenou smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny. Za období od , datum, do , datum, žalovaná neuhradila 11 450,83 Kč, kdy splatnost nastala dne , datum, , a za období od , datum, do , datum, pak 1 590,22 Kč se splatností ke dni , datum, . Jedná se o pohledávky, které byly postoupeny žalobkyni společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále také „původní věřitel“), a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přičemž postoupení bylo žalované oznámeno dopisem.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, vyzval soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalující a žalovanou stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě, žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění jejích dodatků bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětné pohledávky vymáhané touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne , datum, .4. Na základě obsahu listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož původní věřitel na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, dodával žalované elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese , adresa, . Původní věřitel vyúčtoval žalované za období od , datum, do , datum, nedoplatek za spotřebovanou elektřinu a související služby v částce 24 550,83 Kč, na kterou žalovaná uhradila částku 13 100 Kč a jež byla splatná ke dni , datum, , a za období od , datum, do , datum, pak nedoplatek ve výši 1 590,22 Kč splatným dne , datum, , na který žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná nesplnila svou smluvní povinnost, když nedoplatky za vyúčtovanou elektřinu a související služby do splatnosti zcela neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínku ze dne , datum, , jež byla podána k poštovní přepravě téhož dne, jak je patrné z podacího lístku.5. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaná nesplnila svou povinnost včas a řádně hradit vyúčtované částky za sdružené služby dodávky elektřiny, k čemuž se smluvně zavázala, a dostala se tak do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení částky ve výši 11 450,83 Kč, jež představuje rozdíl nedoplatku částky vyúčtované původním věřitelem a úhradou ze strany žalované a dále nárok na úhradu částky ve výši 1 590,22 Kč, jež představuje nedoplatek, na který žalovaná neuhradila ničeho. Tyto uplatněné nároky jsou po právní stránce nárokem na zaplacení ceny za elektřinu a související služby, který se opírá o § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to od dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých dlužných částek dle předložených vyúčtování. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že nárok žalobkyně na úhradu žalovaných částek je dán, soud žalobě zcela vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a podle § 142a odst. 1 o. s. ř. po zalsání předžalobní upomínky tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 914,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 041,05 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč ve výši 1 234,80 Kč.7. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.