9 C 383/2022-175 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům parc. [číslo] [rok], [rok], [rok], [rok] vše v k. ú. [obec], zapsané na LV [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce má podíl na shora uvedených pozemcích [číslo], první žalovaný [číslo], druhý žalovaný [číslo] a třetí žalovaný [číslo]. Účastníci se na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nedohodli, na spoluvlastnický podíl druhého žalovaného je vedena exekuce. V průběhu řízení žalobce navrhl přikázání části nově vzniklých pozemků podle geometrického plánu tak, jak je uvedeno ve výroku II a stávajícího pozemku parc. [číslo] do výlučného vlastnictví žalobce a ostatní zčásti pozemky nově vzniklé podle geometrického plánu a zčásti stávající pozemky parc. [číslo] do spoluvlastnictví žalovaných s podíly první žalovaný ve výši [číslo], druhý žalovaný ve výši [číslo], třetí žalovaný ve výši [číslo]. Dále žalobce navrhl, aby žalovaným byla vyplacena přiměřená náhrada, a to vypořádací podíly tak, jak je uvedeno ve výroku III.2. Žalovaní s tímto postupem souhlasili.3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Účastníci jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] [rok], [rok], [rok], [rok], vše v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví], [stát. instituce], [stát. instituce]. Mimosoudně se účastníci nedohodli na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Geometrickým plánem [číslo] [rok] vypracovaným [celé jméno žalobce] nově vznikly pozemky [číslo] o vyšší výměře, a to 156 m², pozemek parc. [číslo] o nižší výměře, a to 46 m², pozemek parc. [číslo] o vyšší výměře, a to 7 554 m², pozemek parc. [číslo] o nižší výměře, a to 2 035 m², pozemek parc. č. [rok] o nižší výměře, a to 2 295 m², pozemek parc. č. [rok] o vyšší výměře, a to 4 854 m² a zanikly pozemky parc. [číslo] [rok], [rok], které byly sceleny do výše uvedených pozemků. Obvyklá cena stávajících pozemků, které účastníci mají ve spoluvlastnictví, byla oceněna znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] , tituly před jménem, [jméno] [příjmení] na celkovou částku 5 600 000 Kč, při rozdělení pozemků do tří skupin. První skupina pozemky parc. [číslo] [rok], [rok], [rok] a [rok] v k. ú. [obec] byly oceněny částkou 351 Kč/m2. Pozemky ve druhé skupině, a to pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] byly oceněny na částku 254 Kč/m2 a pozemky ve třetí skupině, a to pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] byly oceněny částkou 138 Kč/m2. Mezi účastníky byla nesporná výše vypořádacích podílů tak, jak je uvedeno ve výroku III při rozdělení nově vzniklých a stávajících pozemků tak, jak je uvedeno ve výroku II. Z výpisu účtu žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že zde je výše zůstatku 6 024 779,88 Kč a byla tím zjištěna solventnost žalobce k vyplacení vypořádacích podílů. , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby, stanoviskem ze dne [datum] sdělil, že pro dělení a scelování pozemků parc. [číslo] [rok], [rok], [rok], [rok] v [katastrální uzemí] není třeba stanovit podmínky a s navrhovaným dělením a scelováním pozemků dle geometrického plánu , tituly před jménem, [celé jméno žalobce] souhlasí.4. První žalovaná žije ve [příjmení] republice Německo, tím je dán mezinárodní prvek, mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána podle čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle kterého jsou pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí bez ohledu na bydliště stran, výlučně příslušné soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. Jako rozhodné právo se použije české právo podle § 69 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle kterého se věcná práva k nemovitým věcem i k hmotným věcem movitým řídí, pokud v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech není stanoveno něco jiného, právním řádem místa, v němž věc je. Podle tohoto právního řádu, se rovněž určuje, zda věc je nemovitá nebo movitá.5. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.6. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud, rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.7. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota.8. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.9. Účastníci se mimosoudně nedohodli na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, soud proto k návrhu žalobce zrušil spoluvlastnictví k pozemkům uvedeným ve výroku , právnická osoba, daném případě jsou účastníci spoluvlastníky souboru pozemků na sebe navazujících. Je třeba na ně pohlížet jako na celek, není účelné, aby docházelo k reálnému dělení každého pozemku mezi spoluvlastníky, ale naopak je vhodné přidělit některé z pozemků do výlučného vlastnictví, případně spoluvlastnictví některých spoluvlastníků. V daném případě soud proto přikázal nově vzniklé a stávající pozemky zčásti do výlučného vlastnictví žalobce a zčásti do spoluvlastnictví žalovaných v poměrech a ve vztahu k pozemkům, jak je uvedeno ve výrobu II. Pozemky, které byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce a spoluvlastnictví žalovaných zčásti nově vznikly, přičemž geometrickým plánem došlo k účelnému scelení a rozdělení pozemků. S tímto postupem vyslovil souhlas , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby. Ve vztahu k jejich rozsahu a umístění se rozdělení pozemků jeví spravedlivé, žádný z účastníků není tímto dělením vážně poškozen. Vzhledem k tomu, že žalobci byly přikázány pozemky ve vyšší hodnotě, soud mu uložil podle § 1147 o. z. zaplatit žalovaným, podle výše jejich podílů a s ohledem na poměr k výměře a kvalitě pozemků přikázaných do výlučného vlastnictví žalobce, přiměřenou náhradu ve výši, která mezi účastníky byla učiněna nesporná, v rozsahu výroku III. Soud uložil žalobci tuto přiměřenou náhradu zaplatit v obecné pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.10. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť všichni účastníci se vzdali práva na náhradu nákladů řízení.