9 C 400/2023-31 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 32 017 Kč spolu s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum], kterou žalobkyně uzavřela s žalovaným jako s podnikající fyzickou osobou.2. Žalovaný je občanem Vietnamské socialistické republiky. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, když podle procesních předpisů, je pro řízení místně příslušný soud na území České republiky. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona je rozhodným právem právní řád České republiky, s nímž smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny nejúžeji souvisí.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného i žalobkyni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] má soud za prokázané, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným jako s podnikající fyzickou osobou smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se oproti tomu zavázal za dodávky platit. Z řádné faktury za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období [datum] do [datum] fakturou znějící na částku 32 017 Kč se splatností [datum]. Z poslední výzvy k zaplacení ze dne [datum] a z podací knihy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho.5. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávek elektřiny, k čemuž se smluvně zavázal. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury za dodávku elektřiny. Žalobě tedy bylo s ohledem na výše uvedené vyhověno v plném rozsahu.6. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 601 Kč, odměny advokáta podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 420 Kč za každý z 3 úkonů právní služby a podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. paušální náhrady v částce 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada ve výši 21% z částky 8 160 Kč, tj. 1 713,60 Kč Celkem tak zástupci žalobkyně přísluší náhrada nákladů řízen ve výši 11 474,60 Kč.7. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.