9 C 41/2024-77 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 45 277 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od [datum] do [datum], ohledně motorového vozidla [registrační značka], [anonymizováno]; za období od [datum] do [datum], ohledně motorového vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]; a za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], ohledně motorového vozidla [registrační značka], [anonymizováno]; za období [datum] do [datum], ohledně motorového vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], a za období od [datum] do [datum], ohledně motorového vozidla [registrační značka], [anonymizováno]. Součástí žalovaného nároku byl také nárok žalobkyně na zaplacení částky 6x 300 Kč, což je částka odpovídající poplatku spojenému s náklady na pokus o mimosoudní vyřízení věci.2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.3. Žalovaný je občan Slovenska, členského státu , právnická osoba, , tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 4 bod 1 nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště, resp. posledního známého bydliště žalovaného. Podle článku 4 bod 1 nařízení č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) je rozhodným právem právo země, kde škoda vznikla, když příspěvek je nutno vykládat v tomto smyslu.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž učinil níže uvedené právní závěry.5. Z výzvy ze dne [datum] se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla ve výši 837 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 9 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 93 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.6. Z výzvy ze dne [datum] se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 3 900 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemělo v období [datum] do [datum], tj. po dobu 60 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.7. Z výzvy ze dne [datum] se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 4 225 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemělo v období do [datum] do [datum], tj. po dobu 65 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.8. Z výzvy ze dne [datum] se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 19 500 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 300 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.9. Z výzvy ze dne [datum] se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 8 125 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 125 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.10. Z výzvy ze dne [datum] se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 6 890 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 106 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.11. Z předžalobních upomínek ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dnů [datum] a z podacích archů z týchž dnů má soud za prokázané, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti před podáním žaloby.12. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od , datum, , jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona).13. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).14. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb.15. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Soud v rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastníkem i provozovatelem shora uvedených vozidel a neměl ve shora uvedených obdobích uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem těchto vozidel. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvků v roční prekluzivní lhůtě a žalovaná částka odpovídá součinu počtu dní, po něž nebyla vozidla pojištěna, a výše denní sazby zjištěné z § 2 vyhlášky č. 417/2017 Sb. Výše žalobkyní požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva podle § 2a téže vyhlášky činí 300 Kč za každé jednotlivé nepojištěné období, tj. 6 x 300 Kč. Z těchto důvodů soud žalobkyní požadovaný nárok považuje v celém rozsahu za oprávněný a rovněž žalobkyni přiznal úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády, a to ode dne, který následuje po dni splatnosti příspěvku v případě každého jednotlivého nároku, až do zaplacení (výrok pod bodem I.).17. Soud dále výrokem pod bodem II. uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 1 812 Kč na 2 264 Kč dle položky 1 bod. 1 písm. b) Sazebníku a zbývá jí tak uhradit 452 Kč , adresa, k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 442 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 2