9 C 80/2023-102 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení celkem částky 89 402,32 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu [číslo] s produktovým názvem P C2 [příjmení] v hotovosti měsíční 02/ 2019. Neoddělitelnou součástí Smlouvy jsou také Smluvní podmínky. Žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru žalované její schopnost splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházela z informací ze zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb ([příjmení]), insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, evidence exekucí, na základě žalovanou vyplněného dotazníku, který žalovaná doplnila pracovní smlouvu se zaměstnavatelem [právnická osoba], vyhodnotila příjmy a výdaje sdělené žalovanou a tyto informace porovnala se statistickými, demografickými a historickými daty žalované podle ekonomických modelů. Žalovaná uvedla jako svůj pravidelný měsíční příjem částku 17 084 Kč. Na základě shora uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované hotovostní zápůjčku ve výši 38 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 36 679 Kč, který zahrnuje kapitalizovaný úrok (sazba ve výši 29 % p.a.), částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení, částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celkovou částku 77 001 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 4 278 Kč se splatností první splátky týden od data uzavření smlouvy. Poslední týdenní splátka byla ve výši 4 275 Kč. Žalovaná dále přistoupila k volitelnému doplňkovému pojištění ve výši 2 322 Kč měsíčně. Žalovaná uhradila celkem částku 7 198,68 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s placením splátek. V důsledku toho vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek. Ke dni [datum] žalobkyně kapitalizovala tuto smluvní pokutu a z ní se domáhá částky 19 000 Kč. Dále se žalobkyně domáhá kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 377,76 Kč (od [datum]), sankčních poplatků ve výši 600 Kč za dvě upomínky se sjednaným poplatkem 300 Kč. Dne [datum] právní předchůdkyně uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní. Tato smlouva nabyla účinnosti dne [datum]. Žalobkyně se tedy vedle kapitalizované smluvní pokuty, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a sankčních poplatků, jak je uvedeno výše, domáhá nezaplacené jistiny ve výši 38 000 Kč a poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 31 802,32 Kč. Spolu s oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána žalobkyní k okamžitému splacení dluhu nejpozději do [datum]. Dále se žalobkyně domáhá úroku ve výši 29 % p.a. a zákonného úroku z prodlení z jistiny od [datum]. 2. Žalobkyně ještě v rámci doplnění upozornila na to, že žalovaná byla při uzavření smlouvy jasně a srozumitelně i v rámci předsmluvní kontraktace seznámena s obsahem smlouvy včetně úroků a poplatků, které byly celkem sjednány ve výši 39 001 Kč Smlouva proto musí být platná. Žalobkyně má za to, že sjednaný úrok ve výši 29 % ročně je přiměřený, když z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že nepřípustný je čtyřnásobek obvyklé úrokové míry bank v době sjednání smlouvy. Soud by při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku měl přihlédnout k úrokovým sazbám poskytovaným bankám, jak je mu známo z jeho úřední činnosti. Pokud by soud sjednal úrok v rozporu s dobrými mravy a nepřiměřený, měl by pak aplikovat ustanovení § 577 občanského zákoníku a moderovat výši sjednaného úroku. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Svou neúčast u ústního jednání konaného dne [datum] neomluvila. Žaloba i předvolání jí byly doručeny s dostatečným předstihem před konáním ústního jednání. Soud proto jednal v její nepřítomnosti, přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Žalobkyně prokázala aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně její přílohy, ze které vyplývá, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO], postoupil žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne [datum], který byl předán k doručení dne [datum], jak vyplývá z potvrzení o podání. Ze smlouvy o zápůjčce - zelená v hotovosti ze dne [datum], [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (společnost [právnická osoba]) a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované a v hotovosti při podpisu smlouvy poskytl částku 38 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu zápůjčky ve výši 38 000 Kč a za poskytnutí zápůjčky poplatek celkem ve výši 36 679 Kč. Poplatek sestává z úroku sjednaného ve výši 29 %, celkem ve výši 9 313 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 16 916 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10 450 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit celkem částku 77 001 Kč v 18 měsíčních splátkách po 4 278 Kč s poslední splátkou ve výši 4 275 Kč. Ve smlouvě byla roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce sjednána ve výši 161,31 %. Žalobkyně ve výpočtu smluvní pokuty ke dni [datum] vyčíslila smluvní pokutu, které se domáhala ve výši 19 000 Kč Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení (článek 6.1. smluvních podmínek). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky dopisem ze dne [datum] odeslaným, jak vyplývá z podacího archu, dne [datum] s výzvou k zaplacení do [datum]. Žalobkyně, jak vyplývá z předžalobní výzvy ze dne [datum], vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky. 5. Pro úplnost soud poznamenává, že rozpor ve výši poplatku za poskytnutí zápůjčky (36 679 Kč) a celkové částky, k jejjímuž zaplacení se žalovaná zavázala (77 001 Kč), představuje částka 2 322 Kč, ve smlouvě uvedená jako volitelné doplňkové pojištění, které bylo ve smlouvě ze dne [datum] sjednáno. 6. Soud zamítl výslech svědka [jméno] [jméno], včetně výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku, který za právní předchůdkyni žalobkyně uzavíral smlouvu o zápůjčce, neboť soud považoval výslech tohoto svědka za nadbytečný, když žalobkyně navrhla jeho výslech k prokázání toho, že se žalovanou vyplňoval zákaznickou kartu a ověřoval její příjmy na základě předložených dokumentů žalovanou a její měsíční výdaje, když z předložených listin vyplývá dostatečně, že právní předchůdkyně posuzovala osobní a majetkové poměry žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z předložených listin, a to smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], přehledu výplatních pásek, vyplývá, že žalovaná byla od [datum] zaměstnána ve společnosti [právnická osoba] jako operátor výroby a čistým měsíčním příjmem 17 084 Kč, žila ve společné domácnosti s další dospělou osobou (v bytě na adrese [adresa žalované], s celkovým nájmem 13 000 Kč), čistý příjem domácnosti činil 39 884 Kč, výdaje měla žalovaná ve výši 4 000 Kč, neměla záznam v centrálním seznamu exekucí. 7. Ze zprávy Policie ČR soud zjistil, že žalovaná je státní příslušnicí Bulharska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měla bydliště také žalovaná. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalované v době podání žaloby. Věc se řídí českým právem podle čl. 4 bod 1 nařízení č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), neboť na území České republiky vzniklo bezdůvodné obohacení. 8. Podle § 2 odst. 1 o. z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 9. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 10. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran (věta před středníkem). 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o.