9 C 97/2022-100 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se původně domáhala na žalované zaplacení celkem částky 48 231,46 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu [číslo] s produktovým názvem [ulice] půjčka v hotovosti měsíční 02/ 2018. Neoddělitelnou součástí Smlouvy jsou také Smluvní podmínky. Žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru žalované její schopnost splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházela z informací ze zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb ([příjmení]), insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, evidence exekucí, na základě žalovanou vyplněného dotazníku, který žalovaná doplnila rozhodnutím o přiznání dávky – rodičovského příspěvku, vyhodnotila příjmy a výdaje sdělené žalovanou a tyto informace porovnala se statistickými, demografickými a historickými daty žalované podle ekonomických modelů. Žalovaná uvedla jako svůj pravidelný měsíční příjem rodičovský příspěvek 5 945 Kč. Na základě shora uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované hotovostní zápůjčku ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 17 836 Kč, který zahrnuje kapitalizovaný úrok (sazba ve výši 29 % p.a.), částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení, částku za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkovou částku 39 836 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 214 Kč se splatností první splátky měsíc od data uzavření smlouvy. Poslední měsíční splátka byla ve výši 2 198 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 8 270 Kč a to v platbách dne [datum] částku 2 450 Kč, dne [datum] částku 2 300 Kč, dne [datum] částku 2 220 Kč, dne [datum] částku 700 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 200 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s placením splátek. V důsledku toho vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek. Ke dni [datum] žalobkyně kapitalizovala tuto smluvní pokutu a z ní se domáhá částky 12 065,46 Kč. Dále se žalobkyně domáhá sankčních poplatků ve výši 4 600 Kč. Dne [datum] právní předchůdkyně uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní. Tato smlouva nabyla účinnosti dne [datum]. Žalobkyně se tedy vedle kapitalizované smluvní pokuty a sankčních poplatků, jak je uvedeno výše, domáhá nezaplacené jistiny ve výši 18 448,74 Kč a poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 13 117,26 Kč. Spolu s oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána žalobkyní k okamžitému splacení dluhu nejpozději do [datum]. Dále se žalobkyně domáhá úroku ve výši 29 % p.a. a zákonného úroku z prodlení z jistiny od [datum]. 2. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň - sever č. j. 9 C 97/2022-48 ze dne 8. 12. 2022 soud uložil žalované ve výroku I zaplatit žalobkyni částku 13 730 Kč úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 13 730 Kč od [datum] do zaplacení (rozsudek pro zmeškání). V této části rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Uvedeným rozsudkem byla zamítnuta žaloba ve zbytku a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl rozsudek pro zmeškání ve výroku II a III v zamítavém výroku a o náhradě nákladů řízení zrušen, toto je předmětem rozhodování tímto rozsudkem. 3. Žalobkyně ještě v rámci odvolání upozornila na to, že žalovaná byla při uzavření smlouvy jasně a srozumitelně i v rámci předsmluvní kontraktace seznámena s obsahem smlouvy včetně úroků a poplatků, které byly celkem sjednány ve výši 17 836 Kč Smlouva proto musí být platná. Žalobkyně má za to, že sjednaný úrok ve výši 29 % ročně je přiměřený, když z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že nepřípustný je čtyřnásobek obvyklé úrokové míry bank v době sjednání smlouvy. Pokud by soud sjednal úrok v rozporu s dobrými mravy a nepřiměřený, měl by pak aplikovat ustanovení § 577 občanského zákoníku a moderovat výši sjednaného úroku. Přiměřenost sjednaného úroku by neměla být posuzována podle databáze [příjmení], neboť tyto nepředstavují obvyklou výši úroků u daného typu smluv, tedy u spotřebitelských neúčelových úvěrů poskytovaných ze strany nebankovních poskytovatelů s nízkou nominální hodnotou do 50 000 Kč. Databáze zahrnuje také údaje o amerických hypotékách, nerozlišuje úvěry dle jejich nominální výše. Soud by měl vycházet z databáze [příjmení] z úrokových sazeb kreditních karet, neboť tento typ smluv je charakteristický především nízkou nominální hodnotou, způsobem poskytnutí úvěru a krátkou dobou splatnosti. Žalobkyně upřesnila celkový poplatek ve výši 4 600 Kč tak, že se jedná o 12 upomínek po 300 Kč podle článku 6.3. smluvních podmínek a o částku 1 000 Kč jako poplatku za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek právního předchůdce žalobkyně podle článku 6.4 smluvních podmínek. 4. Soud ve věci konal jednání, ke kterému se žalobkyně dostavila, žalovaná se k jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila, předvolání k jednání jí bylo doručeno podle § 50 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dne [datum]. Soud proto věc projednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů. 5. Žalobkyně prokázala aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně její přílohy, ze které vyplývá, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO], postoupil žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne [datum], který byl předán k doručení dne [datum], jak vyplývá z potvrzení o podání. Ze smlouvy o zápůjčce - zelená půjčka v hotovosti měsíční 02/ 2018 ze dne [datum], [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (společnost [právnická osoba]) a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované a v hotovosti při podpisu smlouvy poskytl částku 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu zápůjčky ve výši 22 000 Kč a za poskytnutí zápůjčky poplatek celkem ve výši 17 836 Kč. Poplatek sestává z úroku sjednaného ve výši 29 %, celkem ve výši 5 392 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 597 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 847 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit celkem částku 39 836 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 214 Kč s poslední splátkou ve výši 2 198 Kč. Ve smlouvě byla roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce sjednána ve výši 129,48 %. Žalobkyně ve výpočtu smluvní pokuty ke dni [datum] vyčíslila smluvní pokutu, které se domáhala ve výši 12 065,46 Kč Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení (článek 6.1. smluvních podmínek). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky dopisem ze dne [datum] odeslaným, jak vyplývá z podacího archu, dne [datum] s výzvou k zaplacení do [datum]. Žalobkyně, jak vyplývá z předžalobní výzvy ze dne [datum], vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky. 6. Soud zamítl výslech svědka [jméno] [jméno], včetně výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku, který za právní předchůdkyni žalobkyně uzavíral smlouvu o zápůjčce, neboť soud považoval výslech tohoto svědka za nadbytečný, když žalobkyně navrhla jeho výslech k prokázání toho, že se žalovanou vyplňoval zákaznickou kartu a ověřoval její příjmy na základě předložených dokumentů žalovanou a její měsíční výdaje, když z předložených listin vyplývá dostatečně, že právní předchůdkyně posuzovala osobní a majetkové poměry žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z předložených listin, a to centrálního výpisu exekucí, smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], přehledu vyplacených dávek, zákaznické karty vyplývá, že žalovaná pobírala v roce 2018 rodičovský příspěvek ve výši 5 945 Kč měsíčně, žila ve společné domácnosti s dalšími 4 dospělými osobami včetně dvou nájemců - [jméno] a [jméno] [příjmení] (v bytě na adrese [adresa žalované]), čistý příjem domácnosti činil 17 945 Kč, výdaje měla žalovaná ve výši 3 000 Kč, neměla záznam v centrálním seznamu exekucí. 7. Ze zprávy Policie ČR soud zjistil, že žalovaná je státní příslušnicí Slovenska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měla bydliště také žalovaná. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně