ECLI: ECLI:CZ:OSPS:2025:10.C.14.2025.1 Datum: 2025-03-21 Předmět: 40 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] ["neplatnost právního jednání""bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: 40 000 Kč s příslušenstvím (["§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 6. 12. 2024 domáhala zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že uzavřela s žalovaným dne 26. 6. 2023 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost tím, že nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 6. 2024. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k úhradě dlužné částky ze dne 20. 6. 2024 a také upomínku ze dne 5. 7. 2024 a předžalobní výzvu ze dne 21. 11. 2024, nicméně žalovaný neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů Soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíců a celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni 15. 6. 2024. Zápůjční úroková sazba činila 15 % měsíčně a RPSN 435,03 %. Žalovaný se zavázal žalobkyni splácet úrok z poskytnuté jistiny formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 6 000 Kč bez umoření jistiny a až současně s poslední splátkou úroku uhradit také jistinu spotřebitelského úvěru. Celkem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni 112 000 Kč, z toho 72 000 Kč činí smluvní úrok z poskytnuté jistiny a 40 000 Kč jistina. Z detailu pohybu , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 27. 6. 2023 částku 40 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný neuhradil splátku jistiny splatnou dne 15. 6. 2024. Z upomínky ze dne 20. 6. 2024 a z upomínky ze dne 5. 7. 2024 vyplývá, že žalobkyně měla opakovaně vyzývat žalovaného k úhradě dlužné částky. Za každou z upomínek si žalobkyně nárokuje částku 500 Kč podle čl. V odst. 5.4 úvěrové smlouvy, celkem tedy částku 1 000 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 11. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 5. 2. 2024, přičemž celková dlužná částka po zesplatnění dluhu činila 47 080 Kč, a to včetně nákladů právního zastoupení žalobkyně. Z přehledu splátek a stavu úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni v období od 15. 7. 2023 do 15. 6. 2024 částku 72 000 Kč (12 x 6 000 Kč).5. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke , podezřelý výraz, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , dále sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny.10. Uzavřenou smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 6. 2023 soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva o úvěru se příčí dobrým mravům, jako celek je tak absolutně neplatná podle § 588 věta 1. o. z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobkyně žalovanému poskytla relativně nízkou částku 40 000 Kč a žalovaný se jí naopak zavázal vrátit částku s navýšením o 72 000 Kč (112 000 Kč – 40 000 Kč), z uvedeného je zřejmé, že žalovaný musel být v tíživé situaci. Žalobkyně zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřeně velké navýšení, úrok ve výši 15 % měsíčně, RPSN 435,03 % a to za stavu, kdy obvyklá výše RPSN podle statistiky úrokových sazeb ČNB v červnu 2023 činila 9,92 % ročně. Podle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení RPSN 29,76 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 26. 6. 2023 za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-488/11).11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 40 000 Kč. Podle žalobního tvrzení byl žalovaný v prodlení s úhradou splátky jistiny splatné dne 15. 6. 2024. Z žaloby a dále z vyjádření žalobkyně ze dne 17. 3. 2025 vyplývá, že od 15. 7. 2023 do 15. 6. 2024 žalovaný uhradil žalobkyni částku 72 000 Kč (12 x 6 000 Kč). S ohledem na to, že soud shledal smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 6. 2023 absolutně neplatnou pro její rozpor s dobrými mravy, provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 6. 2023 částku 40 000 Kč a žalovaný ke dni 15. 6. 2024 uhradil žalobkyni částku 72 000 Kč. Žalovaný se nedostal do prodlení s úhradou splátky jistiny, když smlouva o úvěru je absolutně neplatná a žalovaný částku 40 000 Kč poskytnutou žalobkyní a klasifikovanou soudem jako bezdůvodné obohacení splatil žalobkyni ke dni 15. 6. 2024, a to v celkové částce 72 000 Kč, tedy v částce převyšující bezdůvodné obohacení žalovaného o 32 000 Kč. S ohledem na uvedené soud žalobu v celém jejím rozsahu zamítl jako nedůvodnou.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci neúspěšná, proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno a žalovaný, který se řízení fakticky neúčastnil, náhradu nákladů řízení neuplatnil a z obsahu spisu je zřejmé, že mu náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.