10 C 174/2024-14 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 18 435 Kč s příslušenstvím, kterou podle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 4. 1. 2023 do 9. 10. 2023, a to ohledně motorového vozidla RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, . Součástí žalovaného nároku byl také nárok žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč, což je částka odpovídající poplatku spojeného s náklady na pokus o mimosoudní vyřízení věci.Ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud tak ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.S ohledem na listinné důkazy založené ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž učinil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), zjistila, že žalovaný je provozovatelem motorového vozidla RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , které bylo v předmětném období v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období od 4. 1. 2023 do 9. 10. 2023 nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně doložila, že zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo v žalované výši se stanovením lhůty v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž splatnost příspěvku nastala dne 14. 5. 2024. Žalobkyně dále doložila, že žalovanému zaslala předžalobní výzvu k úhradě dluhu.Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „vyhláška“), a to dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky, když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí denní příspěvek 65 Kč. Při 279 dnech jde o částku 18 135 Kč. Částka poplatku za výzvu k zaplacení činí 300 Kč podle vyhlášky. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni 18 435 Kč, přičemž se dostal do prodlení s úhradou dluhu marným uplynutím lhůty stanovené ve výzvě žalobkyně a je povinen žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě. Žalobě bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 435 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.