10 C 27/2025-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 6. 1. 2025 domáhala zaplacení částky 25 366,98 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Podle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru „mPůjčka plus“ č. GNN180812141. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně sjednaných úroků, nejpozději do 23. 7. 2027, v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po 743,60 Kč splatných vždy k 23. dni kalendářního měsíce. Výše úroku z nesplacené části čerpané jistiny byla sjednána na 7,49 % ročně. Žalovaný neuhradil splátky za listopad 2023, prosinec 2023 a leden 2024, čímž porušil svou smluvní povinnost, a tak žalobkyně dne 24. 1. 2024 odstoupila od smlouvy a zároveň prohlásila celý dluh žalovaného za okamžitě splatný.2. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud tak podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v návrhu a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 9. 7. 2022 smlouvu o úvěru č. GNN180812141 ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.), kterou se zavázala žalovanému poskytnout částku 33 000 Kč. Podle článku 4.1 a 5.1 smlouvy byla sjednána úroková sazba ve výši 7,49 % ročně z dosud nesplacené části čerpané jistiny s tím, že úvěr bude splácen v celkem , hodnota, anuitních měsíčních splátkách po 743,60 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku 44 714,41 Kč. V článku 2.1 smlouvy bylo ujednáno, že žalovaný je povinen poskytnutý úvěr splácet v pravidelných splátkách vždy k 23. dni v měsíci, přičemž celý úvěr se zavázal vrátit žalobkyni nejpozději do 23. 7. 2027. Žalovaný podle listiny Historie úvěru: GNN180812141 čerpal dne 9. 7. 2022 bezhotovostně částku 33 000 Kč. Žalovaný nesplnil svou smluvní povinnost, když splátky za listopad 2023, prosinec 2023 a leden 2024 nesplatil řádně a včas, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na úroky z prodlení. Dopisem ze dne 24. 1. 2024, který byl odeslán prostřednictvím , právnická osoba, . podle dodejky ze dne 26. 1. 2024, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 2 411,68 Kč, včetně poplatku za upomínku ve výši 400 Kč, do 7 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud žalovaný částku neuhradí, bude tato výzva považována zároveň za odstoupení od smlouvy s ohledem na skutečnost, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením více než dvou splátek, a žalobkyně je v takovém případě oprávněna odstoupit od smlouvy ve smyslu článku 7.1.1 písm. a) podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů v mBank, které byly nedílnou součástí smlouvy, a s nimiž žalovaný podpisem smlouvy souhlasil. Z výpisu z úvěrového účtu má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni dluží na nesplacené jistině částku 25 366,98 Kč, na neuhrazeném úroku z jednotlivých anuitních splátek kapitalizovaném ke dni splatnosti pohledávky částku 727,19 Kč a na neuhrazeném úroku z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti kapitalizovaném ke dni 27. 11. 2024 částku 3 332,13 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od 28. 11. 2024 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 7,49 % ročně z dlužné jistiny od 28. 11. 2024 do zaplacení. Dne 2. 12. 2024 zaslala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanému předžalobní výzvu, ani poté však žalovaný svůj dluh neuhradil.4. Z obsahu listin soud dospěl k závěru, že návrh je důvodný a že se žalobkyně svého nároku domáhá oprávněně, neboť v řízení bylo zjištěno, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky. Ačkoliv se žalovaný zavázal žalobkyni poskytnuté prostředky splácet spolu s úroky v pravidelných měsíčních splátkách, tomuto svému závazku nedostál a je s plněním svých peněžitých závazků vůči žalobkyni v prodlení. Žalobkyně tak oprávněně přistoupila k zesplatnění neuhrazeného zůstatku čerpaného úvěru spolu s příslušenstvím. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu proti žalovanému nároku, o jehož oprávněnosti co do základu ani výše jistiny soud s ohledem na předložené listinné důkazy neměl důvod pochybovat. Proto návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno a soud přiznal žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. a § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jdoucího ode dne následujícího po zesplatnění do zaplacení (zčásti již kapitalizován) a úroku ve sjednané výši 7,49 % ročně ode dne následujícího po kapitalizaci.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 588 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 015 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 366,98 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 25 366,98 Kč sestávající z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.