2 C 141/2025-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 12 052 Kč z titulu neuhrazené smluvní pokuty. Žalobkyně uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že žalovaná řádně a včas neplnila své povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, . Žalované byla proto , adresa, uložena povinnost zaplatit žalobkyni příslušnou dlužnou částku, a to včetně smluvní pokuty. Žalovaná dlužnou částku podle shora uvedeného rozsudku zaplatila dne , datum, . Předmětem tohoto řízení žalobkyně proto činí a domáhá se vůči žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 31 551 Kč, a to za období, které nebylo pokryto citovaným rozhodnutím, tedy za období od 11. 2. 2022 do 21. 11. 2024, tj. do zaplacení dlužné částky. Smluvní pokutu žalobkyně vyčíslila na částku 30 296 Kč, přičemž z tohoto titulu požaduje zaplacení pouze částky 12 052 Kč. Žalované byla v této věci zaslána zástupcem žalobkyně dne , datum, předžalobní výzva. Žalovaná na tuto výzvu však nereagovala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní s přihlédnutím k žalobním tvrzením soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 42 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok. V čl. IV. odst. 2 písm. b) smlouvy účastníci ujednali, že žalobkyně má v důsledku zesplatnění úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení. K zesplatnění úvěru došlo s účinností ke dni , datum, . Žalovaná byla o této skutečnosti informována dopisem odeslaným téhož dne, jak je patrno z podacího lístku. Dlužná částka ke dni zesplatnění činila 31 551 Kč. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , spisová značka, pak soud zjistil, že žalované byla tímto rozsudkem uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v celkové výši 33 248 Kč s příslušenstvím. Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že uvedená částka sestávala mimo jiné z částky 1 497 Kč jakožto smluvní pokuty za prodlení s úhradou tří splátek do dne zesplatnění úvěru a z částky 1 451 Kč jakožto smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 31 551 Kč za období ode dne následujícího po zesplatnění, tj. , datum, , do sepisu žaloby, tj. do , datum, . Žalovaná uhradila žalobkyni dlužnou částku podle shora uvedeného rozsudku dne , datum, , jak vyplývá z výpisu bonity smlouvy. Žalobkyně následně vyčíslila částku smluvní pokuty za období od 11. 2. 2022 do 21. 11. 2024, a to na částku 30 296,05 Kč, jak vyplývá z výpočtu dodatečné pokuty. Dále soud zjistil, že žalované byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva k plnění, jak vyplývá z podacího lísku. Žalovaná však na tuto výzvu nereagovala.5. Podle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.6. Po právní stránce soud uzavřel, že podle § 2048 odst. 1 o. z. žalobkyni svědčí právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 31 551 Kč za období od 11. 2. 2022 do 21. 11. 2024 v celkové výši 30 296,05 Kč, přičemž z této částky žalobkyně požaduje pouze částku 12 052 Kč. Soud tedy shledal žalobu důvodnou a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl.7. Soud výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč na 1 000 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 200 Kč.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, doplatku soudního poplatku v částce 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 052 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.