ECLI: ECLI:CZ:OSPS:2025:2.C.34.2025.1 Datum: 2025-07-28 Předmět: 31 933,06 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb."] ["postoupení pohledávky"]
O co šlo: 31 933,06 Kč s příslušenstvím (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 31 933,06 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 uzavřené se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s., (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně“). Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní procesní legitimaci. Ohledně žalovaného nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 1. 4. 2017 smlouvu o kontokorentu č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně se v této smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového limitu 10 000 Kč, který byl následně navýšen na částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky formou splátek vrátit a zaplatit sjednané úroky. Současně se žalovaný zavázal nepřekročit sjednaný úvěrový limit. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému bezhotovostním převodem peněžní prostředky v celkové výši 26 933,06 Kč. Žalovaný však porušil svoji povinnost, když překročil sjednaný úvěrový limit a tento stav ani přes opakované upomínky nenapravil. V důsledku toho právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru s účinností ke dni 16. 10. 2023, o čemž žalovaného informovala a vyzvala ho k úhradě celé dlužné částky. Žalovaný však na dlužnou částku žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani na výzvu v předžalobní upomínce, která byla žalovanému zaslána zástupcem žalobkyně dne 17. 10. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci byli soudem vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků však na výzvu soudu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024, ze seznamu postupovaných pohledávek a z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 2. 8. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na jejímž základě došlo s účinností k 2. 8. 2024 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 o. z. vyrozuměn oznámením ze dne 14. 8. 2024.5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovaným uzavřela prostředky komunikace na dálku dne 1. 4. 2017 smlouvu o smlouvu o kontokorentu č. , hodnota, v intencích § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „smlouva“). Podle smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového limitu 10 000 Kč. Tento byl poté navýšen na základě dodatku ke smlouvě ze dne 24. 5. 2019, a to na částku 30 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému za období od uzavření smlouvy do 12. 10. 2023 poskytla peněžní prostředky v celkové výši 26 933,06 Kč, jak vyplývá z výpisů z účtu žalovaného za uvedené období. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté finanční prostředky formou splátek vrátit a zaplatit smluvní úrok, kdy roční úroková sazba podle čl. 2. odst. 2.2. smlouvy činila 19,90 %. Požadovaný smluvní úrok byl vyčíslen na částku 2 840,57 Kč. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 21,82 %. Pro případ překročení sjednaného úvěrového limitu nebo v případě prodlení žalovaného bylo v čl. 6. smlouvy ujednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně má právo na úhradu smluvního úroku s roční úrokovou sazbou 25 %, úroku z prodlení v zákonné výši, účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž prodlení trvá. Současně bylo ujednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně je v uvedených případech oprávněna přistoupit k zesplatnění úvěru. Z toho důvodu, že žalovaný překročil sjednaný úvěrový limit právní předchůdkyně žalobkyně tohoto svého práva využila a celkovou dlužnou částku zesplatnila ke dni 16. 10. 2023. Žalovaného o tom informovala dopisem z téhož dne. Žalovaný však na dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně poté ničeho neuhradil. Žalobkyně následně zaslala žalovanému dne 17. 10. 2024 předžalobní výzvu k plnění, jak dokládá podací lístek. Na tuto však žalovaný rovněž nereagoval.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.8. Na základě zjištěného skutkového stavu a vzhledem k citovaným ustanovením zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V důsledku toho, že žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy o kontokorentu vznikl žalobkyni nárok na zaplacení celé dlužné jistiny ve výši 26 933,06 Kč a smluvní pokuty za období od 17. 10. do 9. 9. 2024 ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně má tedy podle § 2395 o. z. právo na zaplacení celkové dlužné částky ve výši 31 933,06 Kč a příslušenství sestávajícího z kapitalizovaného smluvního úroku vyčísleného do dne zesplatnění úvěru, tj. do 16. 10. 2023, na částku 2 840,57 Kč, ze smluvního úroku ve výši 25 % ročně z částky dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 17. 10. 2023, do zaplacení a dále žalobkyni podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. svědčí rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky dlužné jistiny od 17. 10. 2023 do zaplacení. Žalobě proto bylo v plném rozsahu vyhověno.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 698,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 278 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 933,06 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žalobní návrh) a z částky 2 380 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (doplnění žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 480 Kč ve výši 940,80 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.