2 C 4/2025-32 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu dne 20. 12. 2024 domáhala zaplacení částky 177 870 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že žalované fakturovala částku 177 870 Kč z titulu ceny za odtah a vyproštění vozidla značky , SPZ, . Žalovaná však tuto částku ve lhůtě splatnosti ani poté, co jí byla dne , datum, doručena předžalobní výzva k plnění, neuhradila. Dlužnou částku ve výši 177 870 Kč žalovaná uhradila prostřednictvím své sesterské společnosti , právnická osoba, . V návaznosti na to vzal žalobce podáním ze dne , datum, žalobu zčásti zpět, a to co do částky 177 870 Kč.2. Žalovaná se k žalobnímu nároku nevyjádřila.3. V důsledku částečného zpětvzetí žaloby soud usnesením ze dne , datum, rozhodl tak, že řízení co do částky 177 870 Kč zastavil. Toto usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Předmětem řízení tedy zůstalo požadované příslušenství sestávající ze zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobce vyslovil v žalobě souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla tedy soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Na základě listinných důkazů a s přihlédnutím k žalobním tvrzením soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná si podle žalobce telefonicky objednala odtah vozidla z místa dopravní nehody. Žalobce na základě objednávky provedl dne , datum, odtah vozidla značky , SPZ, . Cenu za odtah žalobce žalované následně vyčíslil na částku 177 870 Kč včetně DPH a tuto částku žalované fakturoval daňovým dokladem č. , datum, , kdy splatnost částky byla stanovena dnem , datum, , jak bylo zjištěno z předmětné faktury. Žalovaná však ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradila. Žalovaná ničeho nezaplatila ani na předžalobní výzvu, která jí byla doručena prostřednictvím zástupce žalobce dne , datum, , jak dokládá doručenka datové zprávy. Žalovaná dlužnou částku žalobci uhradila až dne , datum, , a to prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , jak bylo zjištěno z oznámení o provedení příkazu k úhradě.5. Podle § 1958 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.7. V souvislosti s nárokem žalobce na zaplacení nákladů vynaložených na uplatnění pohledávky soud konstatuje, že podle ustálené judikatury nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle shora citovaného ustanovení nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nezahrnuje náklady řízení vynaložené na zastupování věřitele advokátem. Nálady spojené s uplatněním pohledávky totiž představují zejména interní výdaje věřitele, které vznikají ještě před zahájením soudního řízení při kontrole dodržování smluvních závazků, jedná se např. o náklady na vedení evidence pohledávek nebo náklady související s telefonickou či písemnou urgencí dlužníka. (Srov. usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 7 Co 1257/2021, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 3. 2016, sp. zn. 47 Co 70/2016).8. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou. Soud uzavřel, že žalovaná splnila svoji povinnost uhradit žalobci cenu za provedený odtah vozidla až dne 14. 1. 2024, tedy po lhůtě splatnosti, která byla stanovena dnem 13. 8. 2024. V důsledku toho byla žalovaná se zaplacením částky 177 870 Kč v období od 14. 8. 2024 do 14. 1. 2025 v prodlení. Z toho titulu má žalobce podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky za uvedené období, jehož výše činí 9 544,66 Kč. Žalobci svědčí rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož se jedná o vzájemný závazek dvou podnikatelů, kdy žalovaná je za podnikatele považována na základě § 421 odst. 1 o. z., přičemž závazek žalobce a žalované spočíval v poskytnutí služby. Z uvedených důvodů soud žalobě v tom rozsahu, v jakém nebylo řízení zastaveno, vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s podle § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci nárok na plnou náhradu nákladů řízení, neboť částečné zastavení řízení zavinila žalovaná, když po podání žaloby uhradila jistinu žalované částky, a žalobce byl v pokračujícím řízení v plném rozsahu úspěšný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 423 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 177 870 Kč sestávající z částky 8 220 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) a z částky 4 110 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 177 870 Kč sestávající z částky 8 220 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (částečné zpětvzetí žaloby) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 120 Kč ve výši 6 325,20 Kč. Celkem tedy náklady řízení činí částku 37 868,20 Kč. Tuto částku je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce.10. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.