25 C 178/2025-43 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 23. 4. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 31 120,33 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 566,07 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 134,42 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 120,33 Kč od 15. 12. 2024 do zaplacení a úrokem 12,75 % ročně z částky 26 711,01 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2024 s účinností ode dne 13. 12. 2024 uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „původní věřitel“), jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. V návrhu dále uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 30. 5. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, (dále jen „smlouva“ nebo „smlouva o revolvingovém úvěru“), na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Součástí smlouvy jsou dispozice ke smlouvě č. , hodnota, o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty (dále jen „dispozice“), produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty původního věřitele a všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, se kterými se žalovaný podle prohlášení ve smlouvě seznámil, a dále úrokový lístek původního věřitele a sazebník původního věřitele. Žalovanému byla společně s úvěrovým rámcem poskytnuta kreditní karta Money Card SMART, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž výše měsíční splátky byla stanovena na 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Čerpané finanční prostředky se žalovaný zavázal vrátit včetně úroků a sjednaných poplatků. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto původní věřitel ukončil dne 1. 8. 2024 smlouvu a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného celkem 34 820,82 Kč sestávající z částky 31 120,33 Kč (tj. součet dlužné jistiny ve výši 26 711,01 Kč a poplatků ve výši 4 409,32 Kč), kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 2 566,07 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 134,42 Kč. Žalovaný byl vyzván k dobrovolné úhradě dluhů předžalobní výzvou ze dne 13. 3. 2025, přesto na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud tak podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), vyzval žalobkyni i žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně ani žalovaný na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání návrhu, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2024, účinné ke dni 13. 12. 2024, bylo zjištěno, že původní věřitel pohledávku vymáhanou tímto návrhem postoupil žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl ve smyslu § 1882 o. z. vyrozuměn o postoupení pohledávek dopisem ze dne 18. 12. 2024.4. Z předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 30. 5. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce sjednané v dispozicích. Žalovaný se v čl. I odst. 3 smlouvy zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky spolu s poplatky a dále plnit veškeré sjednané smluvní povinnosti. V čl. III smlouvy ve spojení s dispozicemi se žalovaný zavázal čerpaný úvěr splácet v měsíčních minimálních splátkách ve sjednané výši 2 % z částky vyčerpaného úvěru ke konci zúčtovacího období. Zúčtovací období bylo stanoveno mezi 1. až 31. dnem v měsíci. V souladu s čl. III smlouvy se žalovaný zavázal za poskytnuté peněžní prostředky platit úroky, a to ve výši 12,75 % ročně pro bezhotovostní a hotovostní čerpání a vedle splátky jistiny a úroků dále také hradit poplatky podle sazebníku původního věřitele. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, původní věřitel ke dni 1. 8. 2024 zesplatnil úvěr poskytnutý na základě smlouvy a vyzval žalovaného k jeho okamžité úhradě. Ke dni zesplatnění čerpal žalovaný peněžní prostředky v celkové částce 249 737,01 Kč a dále byly žalovanému vyúčtovány smluvní úroky ve výši 38 512,94 Kč a poplatky ve výši 33 017,67 Kč. Žalovaný ke dni zesplatnění uhradil původnímu věřiteli celkem 287 581,22 Kč, původní věřitel tak vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 33 686,40 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 26 711,01 Kč, úroků ve výši 2 566,07 Kč a poplatků ve výši 4 409,32 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 13. 3. 2025, která byla předána k poštovní přepravě žalovanému téhož dne, jak plyne z podacího archu.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.7. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.8. Soud shledal návrh důvodný. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr celkem ve výši 321 267,62 Kč, na který uhradil pouze 287 581,22 Kč, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 33 686,40 Kč zahrnující jistinu ve výši 26 711,01 Kč, smluvní úrok v kapitalizované výši 2 566,07 Kč a poplatky ve výši 4 409,32 Kč. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částek shora uvedených, je žalobkyně oprávněna dále požadovat kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 134,42 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 31 120,33 Kč od 15. 12. 2024 do zaplacení a úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 26 711,01 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě, s ohledem na shora uvedené, vyhověl v plném rozsahu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 150 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 246 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 31 120,33 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Ve shora uvedené věci jsou podle názoru soudu splněny podmínky pro použití § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u něhož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.10. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.