25 C 88/2025-66 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou ze dne 1. 4. 2025 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 150 127,60 Kč s příslušenstvím. Tato částka sestává z dlužné jistiny ve výši 104 542 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením s úhradou splátek ve výši 400 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny ve výši 44 187,60 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 76,04 % ročně z částky 100 000 Kč ode dne 17. 2. 2024 do 11. 3. 2024 ve výši 4 852,56 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 17. 2. 2024 dosáhne částky 385 171 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 17. 11. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 100 000 Kč a kterou dne 20. 11. 2023 žalobkyně žalované vyplatila. Žalovaná se smlouvou zavázala úvěr včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši 76,04 % ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách po 6 687 Kč, splatných vždy k 12. dni v měsíci. Žalovaná se dále zavázala v čl. 6.1 smlouvy k úhradě smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů s její úhradou. Žalovaná se dostala do prodlení o délce 30 dnů s úhradou splátky č. , hodnota, a , Anonymizováno, , proto žalobkyně požaduje smluvní pokutu podle čl. 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč. Dále se žalobkyně v čl. 6.2 smlouvy zavázala k úhradě náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, s jejíž úhradou se ocitne v prodlení o délce 15 dní. Žalobkyně se dostala do prodlení o délce 15 dnů s úhradou splátky č. , hodnota, a , Anonymizováno, , proto žalobkyně požaduje náhradu nákladů podle čl. 6.2 smlouvy v celkové částce 400 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek, zesplatnila žalobkyně podle čl. 6.3 smlouvy dne 15. 2. 2024 celý úvěr. Podle čl. 6.5 smlouvy, neuhradí-li žalovaná po zesplatnění úvěru novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná žalobkyni dne 10. 4. 2024 částku 10 000 Kč, dne 28. 6. 2024 částku 400 Kč, dne 16. 7. 2024 částku 1 000 Kč a dne 28. 8. 2024 částku 3 000 Kč, tj. celkem 14 400 Kč. Poté již žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 16. 1. 2025.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který byl zrušen usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , když platební rozkaz se žalované nepodařilo doručit. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo na den 28. 7. 2025 nařízeno jednání, ke kterému se dostavila zástupkyně žalobkyně, žalovaná se bez omluvy nedostavila.3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru a dokumentu o podpisu na dálku bylo zjištěno, že dne 17. 11. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 100 000 Kč. Žalovaná s zavázala poskytnutý úvěr vrátit společně s navýšením o smluvený úrok ve výši 76,04 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 6 687 Kč, splatných vždy k 12. dni v měsíci, počínaje prosincem 2023 v souladu s přiložený splátkovým kalendářem. O parametrech smlouvy byla žalovaná informována předsmluvním formulářem. Před schválením a uzavřením smlouvy si žalobkyně ověřovala schopnost žalované splatit úvěr, a to prověřením žalované v nebankovních databázích SOLUS a NRKI (viz. výpis z registru SOLUS a NRKI) a dále z hodnocení klienta a jeho prohlášení a výpisů z účtu žalované. Součástí smlouvy byl v čl. 6.1 smlouvy závazek žalované pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které dojde k prodlení o 30 dnů, dále podle čl. 6.2 náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku, u které dojde k prodlení o 15 dnů a podle čl. 6.5 smlouvy rovněž i smluvní pokutu v případě zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně ze zesplatněné jistiny, a to za každý den prodlení až do zaplacení. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne 20. 11. 2023 byla bezhotovostním převodem z bankovního účtu žalobkyně převedena na bankovní účet žalované č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, částka 100 000 Kč. Bankovní účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na který byla částka vyplacena, se shoduje s bankovním účtem uvedeným žalovanou ve smlouvě o úvěru. Z důvodu, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas, zesplatnila žalobkyně úvěr dne 15. 2. 2024, o čemž žalovanou informovala dopisem z téhož dne. Žalovaná podle přehledu zaplacených a dlužných částek (karta klienta) uhradila po zesplatnění úvěru celkem 14 400 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení zbývající části dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 16. 1. 2025, žalovaná však již neuhradila ničeho.4. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.5. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.6. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. V této souvislosti je proto třeba zohlednit rovněž závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní.8. Soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou za absolutně neplatnou, neboť se zjevně příčí dobrým mravům podle § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Smluvená úroková sazba ve výši 76,04 % více než trojnásobně přesahuje maximální přípustný trojnásobek běžné úrokové sazby poskytované pro úvěry domácnostem na spotřebu podle úrokové statistiky měnových finančních institucí zveřejňovaných Českou národní bankou (databáze časových řad ARAD), úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice, nové obchody, fixace sazby nad 1 rok do 5 let, ve výši 9,61 %, trojnásobek činí 28,83 %. Vedle takto sjednaného úroku soud zohlednil i okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena, a její další obsah a to, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem adhezním způsobem, žalovaná na formuláři vypracovaném žalobkyní nemohla nic ovlivnit. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno v čl. 6.3 pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky alespoň 65 dnů automatické zesplatnění úvěru, tj. celé jistiny a úroků přirostlých ke dni zesplatnění. V článku 6.4 smlouvy bylo pro tento případ sjednáno, že dosud neuhrazená jistina, dosud neuhrazený úrok přirostlý ke dni zesplatnění se stávají součástí tzv. „nové jistiny“. Podle článku 2.2 bylo sjednáno, že „úrok za poskytnutí úvěru běží o