25 C 97/2025-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se návrhem podaným zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky 39 920,60 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu pro číslo účtu , č. účtu, (dále jen „účet“). Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Žalobkyně dále uzavřela s žalovaným smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu č. , č. účtu, do výše limitu dle této smlouvy. Dopisem ze dne 27. 8. 2024 byl žalovaný informován o skutečnosti, že účet byl žalobkyní ke dni 27. 8. 2024 zrušen v důsledku zániku smlouvy. Vzhledem k tomu, že účet k tomuto dni vykazoval dluh ve výši 42 272,68 Kč, byla tato pohledávka převedena na zvláštní účet pohledávek. Žalobkyni v důsledku převedení debetu na zvláštní úvěrový účet vznikla pohledávka, která byla ke dni 5. 12. 2024 vyčíslena celkem na částku 42 791,69 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 39 920,60 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku z úvěru ve výši 1 450,51 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 420,58 Kč. Příslušenství pak dále představuje obchodní úrok z úvěru ve výši 12,75 % ročně z jistiny ode dne 6. 12. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny ode dne 6. 12. 2024 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím svého zástupce dne 19. 12. 2024 předžalobní výzvu k úhradě dluhu, žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud tak podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), vyzval žalobkyni i žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem v podání ze dne 11. 4. 2025 a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu pro účet č. , č. účtu, . Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Žalobkyně dále uzavřela s žalovaným dne 13. 2. 2020 smlouvu o povoleném debetu. Touto smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu č. , č. účtu, do výše limitu dle této smlouvy s tím, že při překročení limitu bude celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet, a to počínaje dnem překročení. V souladu s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně byla žalobkyně oprávněna vypovědět smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu kdykoliv, a to i bez udání důvodu. Žalovaný byl v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně povinen v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky včetně příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu žalovaného byla žalobkyně oprávněna zřídit zvláštní účet pohledávek, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost udržovat na účtu č. , č. účtu, dostatek prostředků ke krytí předpokládaných plateb, dluhů vůči žalobkyni a cen účtovaných žalobkyní za poskytované služby, odstoupila žalobkyně dopisem ze dne , datum, od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu. Vzhledem k této skutečnosti byl účet č. , č. účtu, ke dni 27. 8. 2024 zrušen, o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož dne. S ohledem na to, že účet vykazoval ke dni jeho zrušení dluh ve výši 42 272,68 Kč, byla tato pohledávka převedena na zvláštní účet pohledávek. Žalobkyni v důsledku převedení debetu na zvláštní účet pohledávek vznikla pohledávka, která byla ke dni 5. 12. 2024 vyčíslena na celkovou částku 42 791,69 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 39 920,60 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku z úvěru ve výši 1 450,51 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 420,58 Kč. Příslušenství pak dále představuje obchodní úrok z úvěru ve výši 12,75 % ročně z jistiny ode dne 6. 12. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny ode dne 6. 12. 2024 do zaplacení.4. Soud o věci rozhodoval podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který stanoví, že ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Soud tedy smlouvu o povoleném debetu posuzoval podle § 2395 o. z., dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. je úvěrovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.5. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla podle § 2395 o. z. platně uzavřena smlouva, kdy žalovaný porušil její podmínky tím, že došlo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na svůj dluh uplatněný návrhem v této věci žalobkyni uhradil jakoukoli částku, soud tak návrhu vyhověl v plném rozsahu včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 031,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 597 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 39 920,60 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 450 Kč ve výši 1 984,50 Kč.7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.