ECLI: ECLI:CZ:OSPS:2025:5.C.128.2025.1 Datum: 2025-06-18 Předmět: 12 240 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 18a z. č. 111/1994 Sb.", "§ 37 z. č. 266/1994 Sb.", "§ 2550 z. č. 89/2012 Sb."] ["jízdné"]
O co šlo: 12 240 Kč s příslušenstvím (["§ 18a z. č. 111/1994 Sb.", "§ 37 z. č. 266/1994 Sb.", "§ 2550 z. č. 89/2012 Sb."])
Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu dne 27. 3. 2025 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku 12 240 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že se jedná o nárok žalobkyně na zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, když se žalovaná opakovaně přepravovala prostředky městské hromadné dopravy a při provedených kontrolách se neprokázala platným jízdním dokladem.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.Soudem byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaná se přepravovala prostředky veřejné dopravy provozovanými žalobkyní, a to dne , datum, . V uvedených dnech byla žalovaná při přepravě kontrolována žalobkyní pověřenou osobou a na její výzvu se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná na místě nezaplatila ani jízdné ve výši 30 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Tyto skutečnosti vyplývají ze záznamů o provedených přepravních kontrolách, ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně a z ceníku jízdného. Žalovaná dlužné částky žalobkyni dosud nezaplatila, a to ani přes předžalobní upomínku, která jí byla zaslána zástupcem žalobkyně dne3. 3. 2025, jak je patrno z podacího lístku.Žalovaná nezaplatila stanovené jízdné ani přirážku k jízdnému a tímto svým jednáním porušila povinnost plynoucí jednak z § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ale i ze zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (§ 18a odst. 2 písm. a) a c), a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (§ 37 odst. 5 písm. b) a c)). Dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§7 odst. 5) a dle tarifu žalobkyně je proto povinna uhradit cenu jízdného ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou uskutečněnou jízdu. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 240 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 odst. 1 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po splatnosti jízdného a přirážky k jízdnému, která nastává dnem uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 240 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Platební místo náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.