5 C 179/2025-20 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 28 900 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela dne , datum, úvěrovou smlouvu, na základě které žalovanému poskytla jednorázově peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru. Tuto svoji povinnosti však řádně a včas nesplnil. Žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaný však ani přes následnou předžalobní upomínku ze dne , datum, svůj dluh nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaný byl soudem vyzván, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní ve spojení s žalobními tvrzeními soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva“). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronickými prostředků komunikace na dálku. Podpis žalovaného byl nahrazen autorizačním SMS kódem. Žalobkyně před uzavřením smlouvy přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak vyplývá z karty klienta. Na základě zjištěných skutečností dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet, a smlouvu se žalovaným uzavřela. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému dne , datum, jednorázově a bez účelového určení peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč převodem na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, , jak vyplývá z výpisu čerpání, splátek a úhrad a z výpisu proplacení smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč a úrok ve výši 2 940 Kč, a to formou 24 měsíčních splátek ve výši určené splátkovým kalendářem, který byl součástí smlouvy. RPSN činila 49,2 % a žalovaný byl podle smlouvy povinen vrátit žalobkyni peněžní prostředky v celkové výši 27 520 Kč. Účastníci ve smlouvě ujednali také volitelné služby, a to expres výplatu úvěru za poplatek 199 Kč, službu tzv. bezpečné splátky spočívající v odkladu splátky zpoplatněnou částkou 99 Kč. Za tuto službu byla žalovanému za měsíce , Anonymizováno, účtována celkem částka 396 Kč. Za uvedené období byla vyčíslena také celková cena služby , Anonymizováno, zpoplatněné částkou 49 Kč, a to na 196 Kč. V souladu se smlouvu žalovaný úhradou 1 Kč prodloužil splatnost splátky za měsíc , Anonymizováno, o jeden měsíc, jak vyplývá z výpisu čerpání, splátek a úhrad. Prodloužení splatnosti splátky bylo zpoplatněno částkou 1 980 Kč. Výše shora uvedených poplatků vyplývá ze smlouvy a ze sazebníku platného od , datum, . Žalovaný však měsíční splátky ani po odkladu splatnosti první z nich nehradil. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou přistoupila k zesplatnění úvěru, a to ke dni , datum, . O této skutečnosti žalovaného informovala dopisem odeslaným podle podacího archu dne , datum, . Dnem následujícím po zesplatnění se tedy žalovaný dostal do prodlení se splacením celé dlužné částky. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byť jedné splátky pak byla ve smlouvě ujednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Z tohoto titulu žalobkyně požaduje za prodlení v měsících , Anonymizováno, celkem 1 500 Kč. Dále je žalobkyně v souladu se smlouvou rovněž oprávněna žalovanému účtovat náhradu nákladů vynaložených na upomínání, a to za tři upomínky po 300 Kč a za jednu upomínku po 130 Kč, celkem tedy 1 030 Kč. Žalovaný vyjma 1 Kč neuhradil na dlužnou částku ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu, která byla žalovanému dle podacího archu zaslána dne , datum, .5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Na podkladě listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud uzavřel, že žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru v intencích § 2395 a násl. o. z. a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyni vznikl nárok na úhradu částky ve výši 28 900 Kč, která sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 19 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, úroku ve výši 2 940 Kč, dále z neuhrazených poplatků za volitelné služby ve výši 199 Kč, 396 Kč a 196 Kč, poplatku za odložení splatnosti splátky ve výši 1 980 Kč, dále z nákladů na upomínání ve výši 1 030 Kč a v souladu s § 2048 odst. 1 o. z. také ze smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. svědčí žalobkyni rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení, a to za období od 22. 3. 2025, tj. ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k plnění, do 8. 4. 2025 ve výši 171,04 Kč a za období od 9. 4. 2025 do zaplacení v zákonné výši počítané z celkové dlužné částky ve výši 28 900 Kč.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 971 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 156 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 900 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. o. s. ř.9. Lhůta k plnění byla u obou výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.