5 C 230/2024-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu , adresa, – sever dne 17. 10. 2024 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 700 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , poskytl žalovanému na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, úvěr ve výši 8 000 Kč, a to dne 29. 8. 2023 se splatností do 30 dní od jeho poskytnutí. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit dle podmínek smlouvy s úrokem ve výši 240 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 880 Kč. Jelikož žalovaný porušil svoji povinnost řádného splácení úvěru, dostal se do prodlení s jeho úhradou déle než 14 dní a vznikla mu tak povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč. Původní věřitel žalovaného upomínal k úhradě dluhu, a to formou SMS, e-mailových zpráv a písemných výzev k úhradě dluhu, přičemž náklady za upomínání byly sjednány ve výši 50 Kč za odeslanou upomínku prostřednictvím SMS zprávy, 30 Kč za odeslanou upomínku prostřednictvím e-mailu a 500 Kč za odeslanou písemnou výzvu k úhradě dluhu. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit 800 Kč za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv a 1 000 Kč za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu. Dále žalovanému vznikla z důvodu prodlení povinnost uhradit smluvní pokutu, kterou žalobkyně nárokuje ve výši 3 080 Kč. Pohledávku za žalovaným pak původní věřitel postoupil na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , ta ji dále postoupila na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která následně danou pohledávku postoupila na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno společně s předžalobní výzvou k plnění.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou a žalující stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když smlouvou ze dne 14. 12. 2023 byla společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , pohledávka vymáhaná touto žalobou postoupena společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , ta ji jako postupitel smlouvou ze dne 20. 12. 2023 postoupila na společnost , právnická osoba, , a dále byla pohledávka na základě smlouvy ze dne 3. 6. 2024 postoupena žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).4. Podle § 2 odst. 1 o. z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.5. Podle § 2 odst. 3. o. z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke , podezřelý výraz, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.6. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením Občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny.9. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , dále např. sp. zn. , spisová značka, se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.10. Z předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 8. 2023 ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami a předsmluvním formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jako úvěrující a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. Původní věřitel se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit původnímu věřiteli částku ve výši 11 120 Kč do 28. 9. 2023. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 2 880 Kč, úrok činil 280 Kč, přičemž zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 36,5 % ročně, RSPN činilo 5395,58 %. Z potvrzení o platbě vystavené společností , právnická osoba, . vzal soud za prokázané, že původní věřitel poukázal dne 29. 8. 2023 na účet žalovaného částku ve výši 8 000 Kč. Z předložených výpisů o odeslaných SMS zprávách a e-mailů je patrné, že původní věřitel žalovanému zaslal 10 SMS zpráv a 10 e-mailů za účelem upomínání dlužné částky. Dále původní věřitel zaslal žalovanému dvě písemné upomínky. Dle textace úvěrové smlouvy byl žalovaný dále pro případ prodlení povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kdy smluvní pokuta byla omezena do výše součinu čísla , hodnota, a celkové výše úvěru, přičemž žalobkyně na smluvní pokutě nárokovala částku ve výši 3 080 Kč.11. Uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 29. 8. 2023 soud považuje za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům jako celek, je tak absolutně neplatná dle ustanovení § 588 věta 1 o. z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ustanovení § 577 o. z., je vyloučena. Z obsahu smlouvy vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl relativně nízkou částku ve výši 8 000 Kč. Do smluvních ujednání zahrnul právní předchůdce žalobkyně povinnost dlužníka zaplatit navýšení v podobě RPSN 5395,58 %, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 8,44 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností do 1 roku). Dle výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , by bylo možné tolerovat maximální navýšení 25,32 % ročně, úroková míra však byla smlouvou o úvěru sjednaná ve výši 36,5 % ročně, RPSN 5395,58 %. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. např. rozhodnutí soudního dvora Evropské unie ve věci C-488/11).12. Pokud soud shledal absolutně neplatnou úvěrovou smlouvu, absolutně neplatnými soud musel shledat i ujednání o povinnosti žalovaného hradit další poplatky, smluvní pokutu a sankce za prodlení. Soud tak žalobě vyhověl pouze z části, a to ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., kdy z titulu bezdůvodného obohacení uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku 8 000 Kč. Dále má žalobce nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v návaznosti na předžalobní upomínku a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 6. 2024 s tím, že upomínka byla předána k poštovní přepravě téhož dne a žalovaný se tak dostal do prodlení dne 21. 9. 2024, tj. po uplynutí sedmidenní lhůty k plnění plynoucí od odeslání výzvy stanovené v předžalobní výzvě. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. jako nedůvodná zamítnuta.13. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně doposud na soudním poplatku zaplatila částku ve výši 400 Kč, ač v souladu s položkou 1 bodu 1 písm. a) sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, měl být soudní poplatek