5 C 236/2024-49 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 23. 9. 2024 domáhala na žalované zaplacení peněžitého plnění v celkové výši 292 500,90 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 1. 2022 poskytla žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 615 Kč splatných vždy v 20. den každého kalendářního měsíce. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužné splátky nehradila a byla v prodlení s více než 2 splátkami, žalobkyně prohlásila ke dni 3. 12. 2023 celý úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě celé dlužné částky. Žalovaná proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobkyni částku 288 259 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 4 241,90 Kč, částku 22 272,80,86 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 11,99 % ročně počítaného z jistiny úvěru od 4. 12. 2023 do 22. 7. 2024, částku ve výši 27 744,86 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne od 4. 12. 2023 do 22. 7. 2024 a dále smluvní úrok 11,99 % ročně z částky 288 259 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 288 259 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení. Žalobkyně před schválením úvěru posuzovala úvěruschopnost žalované prostřednictvím externích a interních databází, výpočtem pak získala částku disponibilních zdrojů žalované. Žalobkyně žalovanou opakovaně bezúspěšně vyzývala k úhradě dluhu.2. Ve věci byl Okresním soudem , adresa, – sever vydán dne 27. 9. 2024 elektronický platební rozkaz, čj. EPR , č. účtu, -5, proti kterému podala žalovaná dne 22. 10. 2024 blanketní odpor. Žalovaná podaný odpor odůvodnila v podání ze dne 5. 11. 2024 tím, že činí nesporným uzavření smlouvy o úvěru. Dále uvedla, že není schopna reálně posoudit tvrzení žalobkyně o výši dluhu a jak byly počítány úhrady na jednotlivé položky. Dále žalovaná popřela, že by jí ze strany žalobkyně bylo zasláno oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 3. 12. 2023, a proto žalobkyně není oprávněná požadovat nároky vyplývající ze zesplatněného úvěru. Žalované není zřejmé, jakým způsobem žalobkyně nakládala s finančními prostředky poukázanými na závazek z úvěru. Žalovaná taktéž namítla, že žalobkyně řádně neposoudila její úvěruschopnost. Žalovaná dále vznesla námitku vůči vyčíslené částce, kdy je pro ni jakékoliv snížení dlužné částky důležité, přičemž odkázala na svou extrémně tíživou životní a sociální situaci, kdy je matkou dvou nezletilých dětí, k nimž jejich otec nehradí výživné, a to je vymáháno exekučně. S otcem dětí se rozvádí. Žalovaná je zcela nemajetná a její příjem je plně spotřebován na zajištění základních potřeb dětí a jí samotné, a proto žádá o uložení povinnosti úhrady plnění formou splátek v maximální výši 300 Kč měsíčně.3. Žalobkyně k výzvě soudu dne 31. 12. 2024 sdělila, že dopis týkající se zesplatnění úvěru žalované zaslala dne 6. 12. 2023, k čemuž přiložila poštovní podací , tituly před jménem, Dále žalobkyně doplnila své tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované přiložením příloh – posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 3. 1. 2022 včetně informace z CCB, výpisy z účtu žalované a žádosti o úvěru. Žalobkyně dále sdělila, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši 91 012,10 Kč a vysvětlila skladbu požadované částky ve výši 4 241,90 Kč za poplatky, které se skládaly z poplatků za pojištění a nákladů spojených s prodlením., právnická osoba, jednání nařízenému na den 5. 2. 2025 se dostavila právní zástupkyně žalobkyně a žalovaná. Žalobkyně na podané žalobě ve znění jejího doplnění trvala. Žalované bylo krátkou cestou doručeno doplněné žaloby ze dne 31. 12. 2024. Žalovaná se k věci vyjádřila obdobně jako ve svém podání ze dne 22. 10. 2024 a 5. 11. 2024, kdy zdůraznila, že nesporuje existenci závazku, avšak není si vědoma toho, že si převzala dopis týkající se zesplatnění úvěru. S odkazem na svou finanční a sociální situaci, kdy pobírá pouze rodičovský příspěvek a náhradní výživné, není schopna platit větší splátky než maximálně 500 Kč měsíčně, ač si je vědoma skutečnosti, že se jedná o nízkou částku.5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 1. 2022 (dále též jen „smlouva“), přiloženého ceníku a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč. Úroková sazba činila 11,99 % a RPSN 13,17 %. Z výpisu úvěrového účtu žalované za období od 3. 1. 2022 do 31. 12. 2022 bylo zjištěno, že konečný stav pohledávky činil celkem - 285 242 Kč, současně je zřejmé, že žalovaná čerpala úvěr ve dvou platbách v celkové výši 300 000 Kč. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 3. 12. 2023 odeslaného , jméno FO, na adresu žalované dne 6. 12. 2023 bylo zjištěno, že jelikož ve stanoveném termínu nebyla uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu č. , č. účtu, žalované, žalobkyně od dne 4. 12. 2023 celý úvěr zesplatnila. Žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalované, a to mj. na základě žádosti o úvěr a výpisů z účtu žalované. Z listiny posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 3. 1. 2022 soud podává, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla jako svůj příjem částku 21 799 Kč, což žalovaná zkontrolovala s výpisem z účtu žalované. Tato částka odpovídala průměrnému příjmům za předchozí měsíce. Dále žalobkyně ověřila, že proti žalované nebylo vedeno insolvenční, ani exekuční řízení atd. Žalovaná uvedla jako částku výdajů 0 Kč, žalobkyně proto normativně stanovila částku ve výši 7 757 Kč. Žalovaná dále uvedla, že nehradí žádné splátky, žalobkyně zjistila, že žalovaná hradí splátky úvěru v orientační výši 150 Kč, který byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován. Příjem žalované tak postačoval na pokrytí splátek i životních výdajů a žalované zbývala částka 17 034 Kč na její životní náklady. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 24. 7. 2024 a z podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1968 o. z., který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.8. Podle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.9. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla žalované úvěr, který žalovaná dosud nesplatila. Ohledně námitky žalované v tom směru, že jí žalobkyně řádně nedoručila oznámení o zesplatnění soud dospěl k závěru, že dopis žalobkyně odeslala k rukám žalované, přičemž zásilka byla adresována na dřívější jméno žalované. K tomuto soud dodává, že je smluvní povinností žalované mít řádně označenou domovní schránku svým aktuálním jménem, případně žalobkyni informovat o změně příjmení a žalovaná tak nemůže po právu namítat, že jí dopis fakticky nebyl doručen. Žalobkyně tedy v tomto ohledu nepochybila. Ohledně námitky, že žalovaná není schopna posoudit způsob započtení úhrad soud a žalovaná neví, jak žalobkyně nakládala s jejím úhradami, dospěl k závěru, že započtení úhrad a jejich poměr je řádně obsaženo ve smlouvě, resp. všeobecných obchodních podmínkách a ceníku a bylo povinností žalované se s tímto před uzavřením smlouvy důkladně seznámit. Soud v rámci své činnosti nezjistil, že by žalobkyně požadovala větší plnění, než které jí náleží a žalovaná sama konkrétní námitky ohledně započtení jednotlivých plnění nevznesla. Ve vztahu k námitce o řádném neposouzení úvěruschopnosti žalované soud uzavřel, že nemá pochybnosti o tom, že by žalobkyně svou zákonem danou povinnost neprovedla řádně, když žalobkyně soudu předložila odpovídající listiny prokazující její tvrzení o tom, že úvěruschopnost žalované řádně prověřila. Žalovaná byla v době před sjednáním úvěru zaměstnaná, kdy s ohledem na výši úvěru, výši a počet měsíčních splátek a výši jejích životních nákladů bylo v možnostech a schopnostech žalované úvěr splácet. Skutečnost, že se žalovanou vlivem své životní situace dostala do platební neschopnosti nelze přičítat k tíži žalobkyně, které pro tento důvod nelze odpírat plnění, které jí po právu náleží. K návrhu žalované na stanovení splátek dlužného plnění v maximální výši 500 Kč měsíčně soud sděluje, že tomuto návrhu nebylo možno vyhovět o ohledem na ochranu majetkových práv žalobkyně a konstantní judikaturu v této věci, neboť úhradami ve výši 500 Kč měsíčně by ke splacení žalovaných nároků ve výši ke dni podání žaloby došlo až za 57 let, což není přípustné.10. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni