5 C 33/2025-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 47 500 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou následující smlouvy o úvěru: (i) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 30 000 Kč, a (ii) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 20 000 Kč. Současně se splacením jistiny ze smlouvy o úvěru pod bodem (i) výše se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 36 669 Kč, která představovala součet smluvního úroku a poplatků sjednaných v příslušné smlouvě o úvěru. Žalovaná se právní předchůdkyni žalobkyně zavázala splatit úvěr pod bodem (i) do , datum, ve 21měsíčních splátkách po 3 175 Kč. Současně se splacením jistiny ze smlouvy o úvěru pod bodem (ii) výše se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 7 704 Kč, která představovala součet smluvního úroku a poplatků sjednaných ve smlouvě o úvěru. Žalovaná se právní předchůdkyni žalobkyně zavázala splatit úvěr pod bodem (ii) výše do , datum, ve 12měsíčních splátkách po 2 309 Kč. Žalovaná ani jeden z úvěru nehradila řádně a včas, přičemž na úvěr pod bodem (i) výše neuhradila ničeho a na úvěr pod bodem (ii) výše uhradila celkem 2 500 Kč. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení ze dne , datum, . Žalobkyně dále odkázala na předžalobní výzvu, kterou žalované odeslala. Vedle zaplacení nesplacených jistin úvěrů se žalobkyně domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně vyrozuměna.5. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav, ze kterého při rozhodování vycházel. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jejíž součástí byly smluvní podmínky, je zřejmé, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 o. z., obsahující závazek poskytnou žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, následně proti povinnosti žalované vrátit částku ve výši 66 669 Kč (dále jen „smlouva o úvěru 1“). Zápůjční úroková sazba uvedená ve smlouvě o úvěru 1 činila 8 600 % a RPSN 13 780 %. Z tabulky umoření ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované částku ve výši 30 000 Kč a žalovaná k datu vyhotovení tabulky umoření nezaplatila žádnou splátku úvěru. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jejíž součástí byly smluvní podmínky, je zřejmé, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 o. z., obsahující závazek poskytnou žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, následně proti povinnosti žalované vrátit částku ve výši 27 704 Kč (dále jen „smlouva o úvěru 2“). Zápůjční úroková sazba uvedená ve smlouvě o úvěru 2 činila 4 300 % a RPSN 7 139 %. Z tabulky umoření ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalované jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč a dne 16. 12. 2021 žalovaná zaplatila na úvěr pouze jednu částku ve výši 2 500 Kč. Dne , datum, zaslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalované předžalobní výzvu, kterou ji vyzvala k uhrazení dlužných částek ze smlouvy o úvěru 1 a ze smlouvy o úvěru 2.6. Soud při svém rozhodování přihlížel k tomu, že podle veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou ARAD, průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v listopadu až prosinci 2021 činila 7,34 % - 7,44 %. Bylo by tak možné akceptovat maximálně trojnásobek, tj. 22,02 % až 22,32 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve smlouvě o úvěru 1 převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v měsíci prosinci 2021 1 155krát a zápůjční úroková sazba podle smlouvy o úvěru 2 převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v měsíci listopadu 2021 586krát. Rovněž výše RPSN uvedená ve smlouvě o úvěru 1 a ve smlouvě o úvěru 2 se naprosto zřetelně vymyká průměrné výše RPSN v období listopad až prosinec 2021, kdy podle veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou ARAD činilo RPSN spotřebitelských úvěrů 7,99 % až 8,28 %. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12, a ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní, přičemž samotný smluvní úrok je ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 234/05, a ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/04, sjednaný neplatně v rozporu s dobrými mravy.7. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.8. Na smlouvu o úvěru 1 a na smlouvu p úvěru 2 je tedy nutné pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatné ve smyslu ustanovení ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a ve smyslu § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, když sjednané náklady úvěru svou výší neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty a výrazně je přesahují, a to v případě obou smluv o úvěru. Nárokům vyplývajícím z absolutně neplatných smluv o úvěru nelze přiznat právní ochranu.9. Za uvedeného stavu má soud za to, že nároky ze smluv o úvěru, které jsou absolutně neplatnými právními jednáními, je možné vypořádat toliko v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. v rozsahu poskytnutých a dosud nezaplacených částek, neboť žalobkyně prokázala, že žalovanému byla na základě smluv o úvěru poskytnuta jistina úvěrů celkem ve výši 50 000 Kč, a žalovaný současně uhradil pouze jednu jedinou splátku ve vztahu ke smlouvě o úvěru 2 ve výši 2 500 Kč, jinak neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlením se zaplacení poskytnuté částky žalobkyni, resp. vydáním bezdůvodného obohacení, žalobkyně má nárok na zákonné úroky z prodlení. Soud tak žalobkyni přiznal ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. zákonné úroky z prodlení ode dne 31. 7. 2024.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 804 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 900 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 500 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.