5 C 49/2025-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se po žalované návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně odkázala na úvěrovou smlouvu, která měla být uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované úvěr v celkové výši 20 000 Kč ve dvou platbách ve výši 10 000 Kč dne 15. 4. 2023 a dne 5. 4. 2023, a to převodem na bankovní účet žalované. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla na žalobkyni postoupena dne 22. 8. 2024. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedisponovala podepsanou verzí smlouvy o úvěru domáhala se po žalované vydání bezdůvodného obohacení, neboť má za prokázané, že úvěr byl žalované poskytnut. Žalovaná ke dni podání návrhu k soudu neuhradila ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalobkyně požadovala též přiznání zákonného úroku z prodlení od 10. dne po odeslání předžalobní výzvy žalované.2. Ve věci byl vydán dne , datum, elektronický platební rozkaz, č. j. EPR , č. účtu, – , Anonymizováno, , kterým byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku nebo, aby podala ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu ke zdejšímu soudu odpor. Soud současně vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu ve věci vyjádřila ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná dne 20. 2. 2025 odpor, ke kterému připojila vyjádření ve věci samé. Uvedla, že nárok žalobkyně uznává co do jeho výše a že se jedná o dluh z úvěrové smlouvy uzavřené v dubnu 2023. Dále ve stručnosti popsala okolnosti, za nichž si úvěr brala a vysvětlila, že je nyní na rodičovské dovolené s dcerou a jako jediný zdroj příjmu uvedla rodičovský příspěvek. Otec dítěte na dítě nepřispívá a s žalovanou nežije. Žalovaná společně s dítětem žije u své širší rodiny. Žalovaná ve vyjádření žádala soud o rozvržení dluhu do splátek po 250 Kč měsíčně.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smluv o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 a ze dne 22. 8. 2024 bylo zjištěno, že předmětná pohledávka vymáhaná touto žalobou byla postoupena žalobkyni, přičemž žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem žalobkyně ze dne , datum, ve smyslu § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který byl předán k poštovní přepravě téhož dne, jak je patrné z podacího lístku.5. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky řízení předložených listinných důkazů.6. Z předložených listinných důkazů a skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z potvrzení o provedené platbě platební brány , jméno FO, ze dne , datum, vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala částku 10 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Z potvrzení o provedené platbě platební brány , jméno FO, ze dne , datum, vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala částku 10 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně prokázala, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, předanou k poštovní přepravě téhož dne. Z vyjádření žalované vyplývá, že žalovaná nárok žalobkyně uznala co do výše. Z vyjádření žalované rovněž soud zjistil, že žalovaná dluh dosud nezaplatila.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované, a proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, kdy tato částka představuje jistinu poskytnutou právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované. Soud přiznal žalobkyni též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. a § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 15. 8. 2024 tedy od prvního dne prodlení žalovaného.9. Soud se dále zabýval žádostí žalované o rozvržení plateb do splátkového kalendáře po měsíčních splátkách ve výši 250 Kč. Žalovaná argumentovala svými osobními poměry, kdy soudu tvrdila, že je nyní na rodičovské dovolené s dítětem a v současné době bydlí u své širší rodiny (kdy tato situace se může ale v budoucnu změnit). Jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek a otec dítěte na dítě neplatí výživné. K tomu soud uvádí, že soud je podle § 154 odst. 1 o. s. ř. vázán stavem v době vyhlášení a na straně žalované neshledal v době vyhlášení rozsudku závažné důvody pro potřebu rozložení dluhu do navrhovaných splátek. Navrhované splátky jsou navíc velmi nízké a dlužnou částku (bez zákonného úroku z prodlení) by žalovaná splácela 80 měsíců. K tomu soud dále konstatuje, že žalovaná měla dostatek času domluvit se s žalobkyní na uhrazení dluhu ve splátkách, ale této možnosti nevyužila. Žalovaná věc začala řešit až poté, kdy byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz. Soud však využil svého práva podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a prodloužil žalované lhůtu pro plnění ze tří dnů od právní moci rozsudku na jeden měsíc. Soud má tak za to, že žalované poskytl dostatečně dlouhou dobu, aby mohla žalobkyni dluh zaplatit.10. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení představují soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení advokátem, kterému soud, jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmět řízení nepřevýšil částku 50 000 Kč, přiznal odměnu podle § 6, § 11 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), ve výši 1 200 Kč (za každý ze tří právních úkonů po 400 Kč) a podle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. paušální náhradu nákladů ve výši 300 Kč (za každý ze tří právních úkonů po 100 Kč). Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně je též plátce daně z přidané hodnoty, přiznal soud žalobkyni náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny právního zástupce.11. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.