5 C 82/2025-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu dne 20. 3. 2025 domáhala zaplacení částky 33 889,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené se společností , IČO žalobkyně, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní legitimaci. V souvislosti s uplatňovaným nárokem žalobkyně uvedla, že požaduje žalovanou částku z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne , datum, a na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 100 000 Kč převodem na úvěrový účet žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal poskytnuté peněžní prostředky formou měsíčních splátek vrátit a zaplatit úrok. Tuto svoji povinnost však řádně a včas neplnil a dostal se do prodlení. Skutečnost postoupení pohledávky, a tedy změny věřitele, byla žalovanému oznámena dopisem ze dne , datum, . Žalovaný však ani následně svůj dluh neuhradil. Žalobkyně tedy zaslala žalovanému prostřednictvím svého zástupce předžalobní upomínku, která byla odeslána dne , datum, . Žalovaný ani přes tuto výzvu dlužnou částku podle žalobkyně neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena.3. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyslovila v žalobě souhlas. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Žalovaný na uvedenou výzvu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením ze dne , datum, ve smyslu § 1882 o. z.5. Z listinných důkazů a s přihlédnutím k žalobním tvrzením soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, , a to v intencích § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Touto smlouvu se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jednorázově bez účelového určení částku ve výši 100 000 Kč. Peněžní prostředky právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v den podpisu smlouvy bezhotovostním převodem na úvěrový účet žalovaného č. 510699831157/0100, přičemž žalovaný jednorázové načerpání úvěru potvrdil, jak vyplývá z interního účetního dokladu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, . Žalovaný byl podle úvěrové smlouvy povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit do nejpozději do , datum, formou 47 splátek ve výši 2 822 Kč splatných vždy k 12. dni v měsíci. Podle článku IV. smlouvy byl ujednán smluvní úrok ve výši 14,9 % ročně. Žalovaný splátky úvěru hradil do , datum, . Následně se dostal s placením splátek do prodlení, v důsledku čehož byl žalobkyní opakovaně vyzýván k plnění, přičemž podle čl. VI. smlouvy ve spojení s přehledem poplatků byl žalovanému účtován poplatek za celkem , hodnota, upomínek z důvodu neuhrazených splátek po 400 Kč, který po částečné úhradě činil 2 282,26 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného, právní předchůdkyně celou dlužnou částku ve výši 37 075,16 Kč ke dni , datum, zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne , datum, . Následně žalovaný zčásti dlužnou částku uhradil. Jistina úvěru tak ke dni , datum, činila částku 31 607,61 Kč. Smluvní úrok pak ke dni , datum, dosahoval částky 5 527,80 Kč a úrok z prodlení k uvedenému datu činil 1 974,46 Kč. Shora uvedené vyplývá z historického výpisu úvěru ze dne , datum, . Žalovaný zbývající dlužnou částku nezaplatil, ani na něm nebylo podle tvrzení žalobkyně ničeho vymoženo v rámci posléze zastaveného exekučního řízení, které bylo vůči žalovanému vedeno na základě nezpůsobilého rozhodčího nálezu vydaného na základě neplatné rozhodčí doložky uvedené v obchodních podmínkách právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně tedy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v předžalobní upomínce ze dne , datum, , která byla podle podacího lístku odeslána téhož dne zástupcem žalobkyně. Žalovaný však na předžalobní výzvu nereagoval.6. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. S ohledem na zjištěný skutkový stav a na citovaná zákonná ustanovení soud shledal žalobu důvodnou. Žalobkyni svědčí právo na úhradu dlužné částky v celkové výši 33 889,87 Kč sestávající z dlužné částky úvěru a poplatků za několikeré upomínání žalovaného. Dále je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní úroky, a to kapitalizovaný úrok ve výši 87 565,02 Kč, z toho 5 527,80 Kč za období do 9. 1. 2008 podle vyčíslení právní předchůdkyně žalobkyně a 82 037,22 Kč za období od 10. 1. 2008 do 11. 3. 2025, tedy do dne sepsání žalobního návrhu, a smluvní úrok v ujednané výši 14,9 % ročně z částky dlužné jistiny úvěru, tj. z částky 31 607,61 Kč, a to od 12. 3. 2025 do zaplacení. Současně je žalobkyně oprávněna požadovat zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky ve výši 33 889,87 Kč, a to kapitalizovaný ve výši 53 183,70 Kč, z toho za období do 9. 1. 2008 ve výši 1 974,46 Kč a za období od 10. 1. 2008 do 11. 3. 2025 ve výši 51 209,24 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení z uvedené částky od 12. 3. 2025 do zaplacení ve výši požadované žalobkyní, tedy podle repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, tj. ve výši 11 % ročně, a to od 12. 3. 2025 do zaplacení. Vzhledem ke shora uvedenému a s ohledem na to, že žalovaný neuvedl žádné skutečnosti na svoji obranu proti žalovanému nároku, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 374,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 356 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 889,87 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 280 Kč ve výši 1 738,80 Kč. Platební místo náhrady nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.