8 C 146/2025-14 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 4. 2. 2025 proti žalovanému domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku představované pohledávkou vzniklou z titulu smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, uzavřenou dne , datum, mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále také „právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru. Žalovaný porušil své závazky tím, že nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 31. 12. 2023 prohlásila úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný tak dluží žalobkyni na jistině částku 14 075,54 Kč, na poplatcích částku 3 845,24 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 1 370,09 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 527,94 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 920,78 Kč od 21. 9. 2024 do zaplacení a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 14 075,54 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení.2. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 30. 9. 2024.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.4. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, o vydání a užívání karty ze dne , datum, bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytnutí o úvěru do výše úvěrového limitu 15 000 Kč, přičemž celková částka splatná žalovaným činila 17 520,84 Kč, úroková sazba činila 22,99 % ročně a RPSN 34,09 %. Z výpisů z bankovního účtu za období od 1. 6. 2023 do 31. 12. 2023 je zřejmé, že v daném období bylo žalovanému umožněno čerpání úvěru, když současně mu byly vyúčtovány úroky a poplatky v souladu se zněním smlouvy. Z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a žádosti o splacení dluhů z úvěru ze dne 31. 12. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila dluh za splatný a vyzvala žalovaného k jeho úhradě do 15. 1. 2024. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 11. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k úhradě dluhu, když výzva byla žalovanému odeslána dne 20. 11. 2024.5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.7. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla podle § 2395 o. z. platně uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal dodržet sjednané podmínky. Žalovaný však sjednané podmínky závažným způsobem porušil tím, že nehradil sjednané splátky, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na svůj dluh uplatněný žalobou v této věci žalobkyni hradil, soud tak žalobě vyhověl, včetně povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni smluvní úrok z úvěru, zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, přičemž výše úroku z prodlení byla určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 920,78 Kč sestávající z částky 300 Kč za přípravu a převzetí právního zastoupení, částky 300 Kč za předžalobní výzvu k plnění a částky 400 Kč za podání návrhu ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u zdejšího soudu více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř.10. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.