8 C 149/2024-47 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Návrhem doručeným soudu dne 29. 2. 2024 ve znění jeho doplnění ze dne 17. 6. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 86 207,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 69 389,14 Kč od 8. 6. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, úroku 24,44 % ročně z částky 65 450,35 Kč od 29. 5. 2023 do zaplacení, částky 103 553,14 Kč, se zákonném úrokem z prodlení z částky 80 357,08 Kč od 12. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 % a úroku 30 % ročně z částky 69 311,67 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, na částku 70 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr spolu s úroky splácet ve 48 měsíčních splátkách po 2 299 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas a vznikla jí proto povinnost zaplatit neuhrazenou jistinu spolu s úroky a smluvní pokutou. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku 11 495 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, na částku 70 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr spolu s úroky splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4 643 Kč, a to včetně pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaná neplnila řádně a včas a vznikla jí proto povinnost zaplatit neuhrazenou jistinu spolu s úroky a smluvní pokutou. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku 9 286 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu k plnění.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala a žalobkyně s postupem podle § 115a o. s. ř. souhlasila již v žalobě, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2023, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne , datum, , který byl odeslán téhož dne.5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 70 000 Kč, když částka v této výši byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně odeslána na bankovní účet žalované č. , datum, . Žalovaná se naproti tomu zavázala jistinu úvěru vrátit spolu s úrokem v celkové výši 110 352 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 2 299 Kč, a to vždy k 24. dni v měsíci počínaje dnem 14. 7. 2022. Úrok byl smluvně stanoven ve výši 24,43 % ročně, RPSN činila 27,36 %. Z platební historie je zřejmé, že žalovaná uhradila částku ve výši 2 299 Kč dne 26. 7. 2022, 27. 7. 2022, 25. 9. 2022, 14. 10. 2022 a 28. 11. 2022. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 11 495 Kč, kdy tato částka byla v částce 4 549,65 Kč započtena na jistinu a v částce 6 945,35 Kč na úroky. Dle čl. 6.3 úvěrové smlouvy dochází při prodlení s úhradou splátky o více než 65 dní k zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dluhu. Dle čl. 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů až do případného zesplatnění úvěru. Dle čl. 6.4 smlouvy se úrok stal po zesplatnění součástí nové jistiny. Smluvní pokuta po zesplatnění byla smluvně stanovena ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny.7. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou bylo zjištěno, že se , Anonymizováno, předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 70 000 Kč, když částka v této výši byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně odeslána na bankovní účet , datum, . Žalovaná se naproti tomu zavázala jistinu úvěru vrátit spolu s úrokem v celkové výši 195 552 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 4 643 Kč, a to včetně pojištění schopnosti splácet úvěru ve výši 569 Kč, a to vždy k 22. dni v měsíci počínaje dnem 22. 12. 2022. Úrok byl smluvně stanoven ve výši 64,09 % ročně, RPSN činila 86,71 %. Z platební historie je zřejmé, že žalovaná uhradila částky ve výši 4 643 Kč dne 21 12. 2022 a 19. 1. 2023. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 9 286 Kč, kdy tato částka byla v částce 688,33 Kč započtena na jistinu, v částce 7 459,67 Kč na úroky a v částce 1 138 Kč na poplatek za pojištění. Dle čl. 6. 4 smlouvy se úrok stal po zesplatnění součástí nové jistiny. Smluvní pokuta po zesplatnění byla smluvně stanovena ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny.8. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhů plynoucích z výše uvedených úvěrových smluv, a to dopisem ze dne , datum, odeslaným dle předloženého podacího lístku téhož dne.9. Z veřejně dostupné databáze ARAD k měsíci , Anonymizováno, bylo zjištěno, že průměrná úroková sazba u úvěrů do 5 let činila 10,15 % ročně a RPSN u úvěrů na domácnost činila 10,10 %.10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1968 o. z. je dáno, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.12. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.13. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je částečně důvodná.14. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva podle ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžité plnění ve výši 70 000 Kč, žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, načež došlo dne , datum, k zesplatnění úvěru (ačkoli žalobkyně tvrdila, že k zesplatnění došlo dnem , datum, , počátek 65 denní lhůty pro zesplatnění nastal dnem , datum, , kdy žalovaná neuhradila předepsanou splátku úvěru). Vedle úhrady dlužné částky 65 450,35 Kč vznikl žalobkyni v souladu s obsahem smlouvy a § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, rovněž nárok na úhradu úroků ve výši 24,43 % ročně a smluvní pokuty ve výši 998 Kč za dvě splátky úvěru, se kterými se žalovaná ocitla v prodlení před zesplatněním úvěru. Žalobkyni dále náleží nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s počátkem prodlení dle zaslaného oznámení o zesplatnění pohledávky.15. Podle § 588 věty první o. z. je dáno, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením o. z., ale především článku 36 Listiny.18. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka 33 Odo 234/2005 se uvádí: „Př