ECLI: ECLI:CZ:OSPS:2025:8.C.18.2025.1 Datum: 2025-07-08 Předmět: zrušení výživného zletilého dítěte Ustanovení: ["§ 910 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 911 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 913 z. č. 89/2012 Sb."] ["výživné""zrušení výživného""omezení svéprávnosti""nemocenské dávky"]
O co šlo: zrušení výživného zletilého dítěte (["§ 910 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 911 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 913 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 1. 2025 ve znění jejího doplnění ze dne 30. 4. 2025 domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované stanovené naposledy rozsudkem , adresa, . Žalovaná je jeho dcerou z prvního manželství, která žije se svou matkou a dědou. Zhruba před půl rokem s ním žalovaná přerušila kontakt. Neví, zda žalovaná pracuje, zřejmě pobírá invalidní důchod. Ke svým poměrům žalobce uvedl, že žije ve společné domácnosti se svou manželkou a synem, který studuje střední školu. Náklady domácnosti činí 37 492 Kč měsíčně. Žalobce podstoupil v minulém roce operaci kolene, od , datum, byl v pracovní neschopnosti, dne , datum, mu byl přiznán invalidní důchod I. stupně, následně, dne , datum, byl propuštěn ze zaměstnání a od té doby je v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR, a proto nebude v budoucnu schopen plnit vyživovací povinnost k žalované.2. Žalovaná prostřednictvím své matky, jako obecného zmocněnce, s podaným návrhem souhlasila. V podání ze dne 7. 5. 2025 uvedla, že žalovaná není schopna účastnit se soudního jednání z důvodu onemocnění lehkou mentální retardací s afektivními poruchami chování. Žalovaná pobírá invalidní důchod I. stupně ve výši 9 444 Kč a příspěvek na péči ve výši 4 900 Kč měsíčně. Matka dále uvedla, že žalobce výživné minimálně půl roku nehradí, avšak s žalovanou situaci finančně zvládají, a proto zmocněnkyně se zrušením výživného souhlasí. Z přiložené lékařské zprávy vystavené psychiatrickým zařízením , právnická osoba, . dne , datum, bylo zjištěno, že rozumové schopnosti žalované jsou nerozvinuté a mentálně odpovídají dítěti, žalovaná nechápe význam právního jednání, kdy jí současně s ohledem na její zdravotní stav nebyla doporučena účast u soudního jednání. Matce žalované bylo doporučeno zvážení podání návrhu na omezení svéprávnosti žalované.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , soud ustanovil žalované opatrovníkem advokátku , Jméno opatrovníka, , s ohledem shora uvedený zdravotní stav žalované a skutečnost, že nemůže před soudem jednat samostatně a ani platně udělit plnou moc své matce. Soud tak k udělené plné moci matce nepřihlížel.4. Při jednání konaném dne , datum, žalobce setrval na podaném návrhu, opatrovnice se zrušením výživného nesouhlasila.5. Z provedených listinných důkazů a výslechů soud zjistil, a účastníci učinili nesporným, že o povinnosti žalobce k hrazení výživného rozhodoval naposledy , adresa, , kterým byla schválena rodičovská dohoda, kterou se žalobce (otec) se zavázal hradit výživné 2 500 Kč. Soud vycházel ze skutečnosti, kdy otec začínal podnikat, matka byla vedena úřadem práce, nepobírala podporu v nezaměstnanosti, a s výživou byla odkázána na pomoc svého otce. Žalovaná docházela do školky, v souvislosti s jejím zdravotním stavem její matka vynakládala asi 1 000 Kč za hormonální injekce. Z lékařské zprávy vystavené psychiatrickým zařízením , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovaná je sledována pro lehkou mentální retardaci a poruchu autistického spektra, žalovaná pobírá invalidní důchod I. stupně. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že od , datum, byl v pracovní neschopnosti z důvodu artrózy kolene, kdy pobíral nemocenské dávky ve výši 24 000 Kč až 28 000 Kč, od , datum, je veden jako uchazeč o zaměstnání v evidenci Úřadu práce ČR v příjmem 22 000 Kč měsíčně, který se bude postupně snižovat, v , Anonymizováno, mu byl přiznán invalidní důchod I. stupně. U svého posledního zaměstnavatele žalobce dosahoval příjmů ca. 40 000 Kč měsíčně. Žalobce žije ve společné domácnosti se svou manželkou , jméno FO, , s příjmem průměrně 25 000 Kč měsíčně, a s jejím synem, který studuje střední odbornou školu. Žalobce vlastní s manželkou v rámci SJM rodinný dům, s nímž jsou spojeny náklady na topení ve výši 12 000 Kč ročně, záloha na elektřinu činí 5 700 Kč. Náklady za telefon a internet činí 2 740 Kč měsíčně. Žalobce dále hradí pojištění v souhrnné výši 1 572 Kč měsíčně. Náklady domácnosti na jídlo, drogerii a podobně jsou ve výši 25 000 Kč měsíčně. Měsíční náklady na dopravu žalobce činí 1 000 Kč vozidlem , jméno FO, , jméno FO, a 500 Kč za hromadnou dopravu syna manželky. Výživné k žalované žalobce platil asi do , Anonymizováno, , momentální dluh je ve výši 20 000 až 25 000 Kč. Přestal platit v souvislosti s chováním žalované, která mu o , Anonymizováno, napsala vulgární SMS, aby jí dal pokoj. Opatrovnice uvedla, že žalovaná s ohledem na její zdravotní stav nepracuje, neboť je dle lékařky na úrovni asi pětiletého dítěte. V minulosti se pokoušela pracovat brigádně, ale dostávala se do afektu a výkonu zaměstnání nebyla schopna. Žalovaná pobírá invalidní důchod ve výši 9 444 Kč měsíčně, žije ve společné domácnosti s matkou, která pobírá příspěvek na péči ve výši 4 900 Kč měsíčně. Matka žalované pracuje na zkrácený úvazek jako podkladní s příjmem 17 000 Kč měsíčně. S péčí o žalovanou jí pomáhá její otec, který s nimi nesdílí domácnost v rodinném domě v , adresa, . Náklady na bydlení činí 7 000 Kč měsíčně, za televizi, telefony a internet matka žalované hradí 4 000 Kč měsíčně. Matka žalované pořizuje jednou ročně nové brýle, jiné výdaje v souvislosti se zdravotním stavem žalované její matka nemá.6. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoník (dále jen „o. z.“) výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.7. Podle § 910 odst. 1, 2 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.8. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.9. Na základě shora učiněného skutkového zjištění a po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba na zrušení výživného proti žalované není důvodná. Soud se v souladu s ustanovením § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zabýval otázkou, zda od posledního rozhodnutí o vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované došlo k tak podstatné změně okolností, která by byla rozhodná pro další trvání výživného. Soud vyšel ze zjištění, že žalovaná není s ohledem na její zdravotní stav schopna sama se živit ve smyslu § 910 a § 911 o. z., kdy jejím jediným příjem je invalidní důchod 9 444 Kč měsíčně není pro zajištění jejích životních potřeb dostatečný. K zajištění a dorovnání jejích zbývajících potřeb je s výživou odkázána na své rodiče. Příjem žalobce představující podporu v nezaměstnanosti a invalidní důchod je s ohledem na stanovené výživné žalované v nízké výši 2 500 Kč měsíčně dostatečně vysoký, a soud proto neshledal důvod pro zrušení výživného. Soud dále zohlednil i skutečnost, že žalobce se nepodílí na péči o žalovanou v souvislosti s jejím zdravotním stavem, kdy ta je plně odkázána na péči její matky. Proto soud návrh žalobce na zrušení výživného výrokem I rozsudku zamítl.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná měla ve věci plný úspěch a svědčil by jí tak nárok na náhradu nákladů, avšak žalované žádné náklady nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.