8 C 197/2025-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 26. 2. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 23 245,77 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese , Adresa žalované, , a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaná na výzvu, doručovanou jí na adresu trvalého pobytu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně se zavázala pro žalovanou do odběrného místa , adresa, dodávat elektřinu a žalovaná se za to zavázala zaplatit smluvní cenu. Fakturou č. , datum, , vyúčtovala žalobkyně žalované cenu za elektřinu za období od 29. 8. 2023 do 14. 8. 2024 a vyzvala ji k zaplacení částky 22 745,77 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky též předžalobní upomínkou ze dne , datum, odeslanou dle podacího lístku téhož dne.4. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že nároky žalobkyně jsou po právu, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jedná se o nárok na zaplacení ceny za elektřinu, který se opírá o ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. z fakturované částky za odebranou energii, a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 745 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 930 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 245,77 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Ustanovením § 14b a. t. se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u soudů více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.