8 C 262/2025-19 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 11. 4. 2025 domáhala na žalovaném peněžitého plnění v celkové výši 34 662,98 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. Tvrdila, že na základě uzavřené smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. , č. účtu, se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr až do výše sjednaného limitu 47 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit. Jelikož se ocitl v prodlení, žalobkyně dluh zesplatnila dopisem ze dne , datum, , kdy současně došlo k vypovězení shora uvedené smlouvy. Účastníky byly smlouvou o úvěru ve spojení s platným ceníkem sjednány poplatky za poskytnutí úvěru a smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně, který však žalobkyně požaduje ve snížené výši 14,75 % ročně. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu k plnění.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Na základě listin založených ve spise dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru (dále též jen „smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr až do výše 47 000 Kč se splatností do , datum, , přičemž úvěr mohl žalovaný čerpat opakovaně za podmínky řádného splacení předchozího kontokorentního úvěru ve lhůtě splatnosti 1 roku. Úroková sazba činila dle smlouvy 18,9 % ročně, RPSN 23,39 %. Z listiny „poslední výzva před podáním žaloby“ ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně převedla dne , datum, dlužnou částku složenou z jistiny úvěru a úroků v celkové výši 35 196,86 Kč na evidenční účet pohledávek. Z výpisů bankovních účtů žalovaného je zřejmě, že žalovaný kontokorentní úvěr opakovaně čerpal, přičemž vůči žalobkyni zůstal v prodlení s úhradou částky ve výši 33 330,98 Kč, a to se splatností ke dni , datum, . Z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, a z podacího archu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z., který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.7. Podle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný dosud nesplatil. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni dále přiznal nárok na smluvní úrok z prodlení v jí požadované snížené výši 14,75 % ročně a dále nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 291 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 387 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 662,98 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.