8 C 324/2025-21 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou soudu dne 21. 5. 2025 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 235,62 Kč s příslušenstvím. Podle žalobních tvrzení žalovaný dluží žalobkyni shora uvedenou částku z titulu neuhrazené kupní ceny plynu a smluvní pokuty vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi účastníky dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného i žalobkyni vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval a žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila ve svém podání ze dne 22. 8. 2025, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Na základě skutkových tvrzení a soudu předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, (dále jen „smlouva“) dodávala žalovanému ve smyslu § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, plyn. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky plynu za období 20. 11. 2023 až 31. 3. 2024 fakturou znějící na částku 10 738,21 Kč, splatnou dne 24. 4. 2024. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky plynu za období 1. 4. 2024 do 14. 6. 2024 fakturou na částku 3 225,04 Kč, splatnou dne , datum, . Fakturou ze dne , datum, žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu 4 000 Kč za předčasné ukončení smlouvy (5 měsíců x 800 Kč). Vyúčtováním vystaveným dne , datum, žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 100 Kč za pozdní úhradu smluvených plateb. Smluvní pokuty byly sjednány smlouvou a obchodními podmínkami, jež jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný neuhradil řádně a včas cenu za spotřebovanou energii a vyúčtované smluvní pokuty. Jelikož žalovaný neuhradil vyúčtované platby za energie včas, přerušila žalobkyně dodávky plynu, o čemž byl žalovaný opakovaně písemně informován. S ohledem na to, že žalovaný přes opakované upomínky žalobkyni dlužné částky neuhradil, žalobkyně dopisem ze dne , datum, odstoupila od smlouvy. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, , jejž odeslala dne , datum, .4. Podle § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.5. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Na základě shora uvedeného skutkového stavu ve spojení s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu. Žalovaný přitom nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit fakturovanou cenu za dodávku plynu, k čemuž se smluvně zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn právo požadovat smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z. a dále také zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., jdoucí ode dnů následujících po dnech splatnosti shora uvedených faktur, jimiž byly žalovanému vyúčtovány ceny za odebraný plyn. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 063,25 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava, předžalobní výzva k plnění) a z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci dne 21. 5. 2025 (podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Ustanovením § 14b a. t. se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u zdejšího soudu více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.