8 C 333/2024-28 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 18 355 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 4. 3. 2021 do 23. 12. 2021 a za období od 26. 8. 2022 do 3. 11. 2022, a to ohledně motorového vozidla , VIN kód, . Součástí žalovaného nároku byly také nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 200 Kč, což je částka odpovídající čtyřem poplatkům po 300 Kč spojenými s náklady za pokusy o mimosoudní vyřízení věci.2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání., právnická osoba, ohledem listinné důkazy založené ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž učinil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je provozovatelem motorového vozidla , VIN kód, , které bylo v období od 4. 3. 2021 do 30. 6. 2021, od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021, od 1. 10. 2021 do 23. 12. 2021 a od 26. 8. 2022 do 3. 11. 2022 v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že v předmětných obdobích nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně dále doložila kupní smlouvu ke shora uvedenému vozidlu ze dne , datum, uzavřenou mezi žalovaným jako kupujícím a , jméno FO, jako prodávajícím, předloženou žalobkyni dne 25. 7. 2023, ze které vyplývá, že žalovaný se stal dnem 3. 10. 2020 vlastníkem uvedeného vozidla. Žalobkyně doložila, že dne , datum, zaslala žalovanému tři výzvy k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo ve výši 5 593 Kč, 4 324 Kč a 3 948 Kč a dne , datum, výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo ve výši 3 290 Kč se stanovením zákonné lhůty 60 dní v souladu s § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Dle § 4 odst. 6 téhož zákona pak nebyla překročena prekluzivní lhůta 1 roku odeslat výzvu k zaplacení příspěvku, od doby, kdy se žalobce prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala dne , datum, ohledně částky v celkové výši 13 865 Kč a dne , datum, ohledně částky 3 290 Kč. Žalobkyně dále doložila, že žalovanému zaslala dne , datum, předžalobní výzvu k úhradě dluhu.4. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a to § 2 odst. 1 písm. g), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí denní příspěvek 47 Kč. Při 365 dnech jde o částku 17 155 Kč. Částka poplatku za výzvu k zaplacení činí 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí.5. Žalobkyně sice prokázala, že žalovanému zaslala celkem čtyři výzvy k zaplacení, avšak vzhledem ke skutečnosti, že tři výzvy byly odeslány téhož dne (10. 8. 2023), má soud za to, že žalobkyně odeslala dvě výzvy zcela nadbytečně, když žalovaného mohla vyzvat k úhradě dlužné částky v celkové výši 13 865 Kč v rámci jedné výzvy. Soud proto žalobkyni přiznal nárok pouze na dvě částky poplatku za výzvy k zaplacení odeslané dne 10. 8. 2023 a 17. 8. 2023 po 300 Kč, tedy v celkové výši 600 Kč. V částce 600 Kč za dvě nadbytečně odeslané výzvy k zaplacení po 300 Kč byla žaloba výrokem II. zamítnuta.6. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni celkem 17 755 Kč, přičemž se dostal do prodlení s úhradou dluhu marným uplynutím 60 denní lhůty stanovené ve výzvě z 10. 8. 2023 a ze dne 17. 8. 2023 a je povinen žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 o. z., rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od 25. 10. 2023 z částky 13 865 Kč a od 1. 11. 2023 z částky 3 290 Kč.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež v řízení měla neúspěch v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 755 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění platném do 31. 12. 2024 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.8. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.