8 C 436/2023-28 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 39 713 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 31. 1. 2020 do 14. 5. 2020, od 18. 12. 2020 do 28. 2. 2021, od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021, a to ohledně motorového vozidla , SPZ, , za období od 23. 9. 2020 do 10. 12. 2020, a to ohledně motorového vozidla , VIN kód, . Součástí žalovaného nároku byl také nárok žalobkyně na zaplacení částky 4x 300 Kč, což je částka odpovídající poplatku spojeného s náklady na pokus o mimosoudní vyřízení věci.2. Žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne 9. 10. 2024 když uvedla, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Tato konstrukce však představuje vyvratitelnou zákonnou domněnku. V daném případě původní vlastník vozidla dne 30. 12. 2021 sdělil a doložil, že v předmětném období vlastníkem předmětného vozidla nebyl. Spolu s tímto sdělením žalobkyně obdržela od přechozího vlastníka vozidla kupní smlouvu ze dne 10. 5. 2019, podle níž tato osoba převedla vlastnické právo ohledně vozidla na žalovaného.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. S ohledem listinné důkazy založené ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž učinil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je provozovatelem motorového vozidla , VIN kód, , které bylo v předmětném období v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období od 23. 9. 2020 do 10. 12. 2020 nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Z kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem vozidla , SPZ, , přičemž v daném případě platí, že pokud osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel na základě výzvy žalobkyni sdělí a doloží, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyla, uplatní žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, o němž se tímto postupem dozvěděla. Žalobkyně doložila, že dne , datum, zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku za nepojištěná vozidla v žalované výši se stanovením zákonné lhůty 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvku nastala vždy ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvách. Žalobkyně dále doložila, že žalovanému zaslala dne , datum, předžalobní výzvy k úhradě dluhu.5. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a to § 2 odst. 1 písm. h), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí denní příspěvek u vozidla , SPZ, a u vozidla , VIN kód, 79 Kč. Při 319 dnech jde o částku 38 513 Kč. Částka poplatku za výzvu k zaplacení činí 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni celkem 39 713 Kč, přičemž se dostal do prodlení s úhradou dluhu marným uplynutím 60-denní lhůty stanovené ve výzvách z , datum, , a je povinen žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 o. z., rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, vždy dle jednotlivé výzvy. Žalobě bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 767 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 589 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 713 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.7. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.