8 C 61/2025-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 24. 1. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 400 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci dne , datum, uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, který měl být v celé výši splacen dne , datum, . Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že žalovaný se pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky zavázal uhradit žalobkyni jednorázovou sankci ve výši 500 Kč, přičemž se ocitl v prodlení s úhradou pěti splátek a celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Smlouvou byl ujednán poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání, tj. od dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení, přičemž žalobkyně tento požaduje jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru v celkové výši 4 900 Kč. Žalobkyně předmět žalobního návrhu specifikovala jako pohledávku skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 4 900 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč. Dále žalobkyně popsala způsob uzavření smlouvy, který proběhl prostřednictvím webové stránky, kde se žalovaný nejprve zaregistroval, posléze poslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, následovalo zaslání návrhu konkrétní úvěrové smlouvy v rámci webového rozhraní a tento žalovaný akceptoval po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr dne , datum, převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný však nevrátil úvěr v datech splatnosti. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne , datum, .2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry:4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč formou bezhotovostního převodu na účet č. , č. účtu, na dobu 70 dní od dne čerpání úvěru s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru a s datem konečné splatnosti úvěru , datum, (dále jen „smlouva“). Žalovaný se naproti tomu zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit jeho příslušenství a veškeré poplatky spojené s jeho poskytnutím, jakož i případné další pohledávky žalobkyně plynoucí ze smlouvy. Žalovaný se čl. V. odst. 5.2. smlouvy zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru v pěti stejných splátkách opakujících se každých 14 dní, vždy ve výši 2 380 Kč (z každé splátky tak na jistinu připadalo 1 400 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru 980 Kč) s termínem 1. splátky dne , datum, a poslední splátky dne , datum, . V čl. V. odst. 5.3. smlouvy bylo ujednáno, že v případě prodlení klienta se splacením úvěru trvajícího do 90 dnů bude účtován poplatek ve výši 1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně a v případě více než 90 dnů bude počínaje 91. dnem prodlení účtován poplatek ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Čl. VIII. odst. 8.1. smlouvy bylo ujednáno, že v případě prodlení klienta s úhradou jakékoli jednotlivé splátky je klient povinen hradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Dle čl. VIII. odst. 8.2. bylo ujednáno, že v případě prodlení klienta s úhradou úvěru nebo jakékoli jeho dílčí části po dni konečné splatnosti úvěru je klient povinen hradit jednak úroky z prodlení ve výši 0,5 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně, trvá-li prodlení do 90 dní od konečné splatnosti, resp. ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně, trvá-li prodlení více než 90 dní od dne konečné splatnosti úvěru, a jednak smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dluhu, a to dopisem ze dne , datum, , který byl dle předloženého podacího lístku předán k poštovní přepravě stejného dne.5. Z potvrzení o provedené platbě z účtu spol. , Jméno žalobkyně, . vedeného u , Anonymizováno, vystaveného dne , datum, bylo zjištěno, že toho dne byla na účet č. , č. účtu, odeslána platba ve výši 7 000 Kč.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.8. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o. s. ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o. s. ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.9. Soud žalobu shledal důvodnou. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní jakožto podnikatelem a žalovaným jakožto fyzickou osobou podnikající byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč a dále mu byly účtovány poplatky za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši celkem 4 900 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 2 500 Kč Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částek dle věty předchozí, je žalobkyně oprávněna požadovat dále úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. a soud tedy žalobě, s ohledem na shora uvedené, vyhověl v plném rozsahu.10. Ačkoli soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz pro obsah a výši příslušenství uvedený v žalobě, soud dále nevyměřoval soudní poplatek s odkazem na skutečnost, že žalobě bylo vyhověno v plném rozsahu.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci do 31. 12. 2024 a z částky 400 Kč za jeden úkon (podání žaloby dne 24. 1. 2025) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.