9 C 454/2024-29 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 150 000 Kč. Součástí smlouvy o úvěru byly rovněž i obchodní podmínky. Žalovaný však svůj dluh žalobkyni řádně nehradil, žalobkyně tak požaduje po žalovanému částku ve výši 130 104,86 Kč spolu s příslušenstvím, tj. spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 434,42 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 663,38 Kč, úvěrovým úrokem ve výši 8,05 % ročně z jistiny pohledávky ve výši 129 305,86 Kč ode dne 26. 10. 2024 až do zaplacení, se zákonným ročním úrokem z prodlení z jistiny pohledávky ve výši 129 304,86 Kč od 26. 10. 2024 až do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalobkyni i žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a poučil je o tom, že pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně souhlasila s tímto postupem ve svém sdělení ze dne 23. 1. 2025 a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů3. Žalovaný je občanem Ukrajiny, tím je dán mezinárodní prvek. Podle dvoustranné mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikované pod č. 123/2002 Sb. m. s. a jejího čl. 48 bod 2 se smluvní vztah účastníků řídí právním řádem České republiky, neboť smlouva byla uzavřena na území České republiky. Podle čl. 48 bod 5 je dána pravomoc soudů České republiky k řízení o sporu, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky, když má v centrálním registru uvedenou adresu evidovaného pobytu na adrese , adresa, , z této adresy se písemnosti nevrátily s žádnou poznámkou, že by se zde žalovaný nezdržoval, písemnosti mu zde byly vhozeny i do schránky.4. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 150 000 Kč. V návaznosti na to byla dne , datum, mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, přičemž tato částka měla být žalovanému poskytnuta bezúčelově na účet. Žalovaný se naproti tomu zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 10,99 % ročně po dobu prvních 6 měsíců a 13,99 % ročně od 7. měsíce. Z výpisu z účtu ČSOB za období od 25. 5. 2022 do 31. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne , datum, celkem 150 000 Kč na účet žalovaného. Z důvodu, že žalovaný své závazky vůči žalobkyni řádně a včas nesplácel, zesplatnila žalobkyně veškeré pohledávky vůči žalovanému s účinností ke dni 19. 3. 2024 (viz oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 3. 2024). Žalovaný byl opakovaně ze strany žalobkyně vyzýván k úhradě dluhu, jak je patrné z doložených upomínek a z předžalobní výzvy ze dne 1. 11. 2024, odeslané téhož dne, jak plyne z poštovního podacího archu.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.7. Soud žalobu shledal důvodnou, když bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. , jméno FO, základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v celkové výši 150 000 Kč. Žalovaný však porušil svou povinnost vrátit žalobkyni řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyni tak vedle práva na úhradu dlužné jistiny ve výši 129 304,86 Kč vzniklo i právo na poplatky za upomínky celkem ve výši 800 Kč (dle ujednání ve smlouvě ve výši 300 Kč za upomínku a ve výši 500 Kč za výzvu k zaplacení), kapitalizovaný úrok ve výši 12 663,38 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 6 434,42 Kč, úvěrový úrok ve výši 8,05 % ročně z jistiny pohledávky ve výši 129 304,86 Kč ode dne 26. 10. 2024 až do zaplacení a zákonný roční úrok z prodlení z jistiny pohledávky ve výši 129 304,86 Kč od 26. 10. 2024 až do zaplacení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla s ohledem na shora uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení shledána důvodnou, a proto jí soud vyhověl v plném rozsahu.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 308 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 205 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 130 104,86 Kč sestávající z částky 6 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 920 Kč ve výši 4 183 Kč.9. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.