2 C 357/2025-26 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se žalobou podanou k nadepsanému soudu vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 17 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu uznání dluhu žalovaným. Žalovaný dle žalobních tvrzení uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 30 000 Kč v dohodě o uznání dluhu a způsobu jeho úhrady uzavřené účastníky dne , datum, a zavázal se uhradit žalobci dluh v měsíčních splátkách po 5 000 Kč splatných vždy každého 20. dne v měsíci, a to , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný však žalobci zaplatil celkem pouze 13 000 Kč. Zástupce žalobce zaslal dne , datum, žalovanému výzvu k zaplacení zbývající dlužné částky, žalovaný však na tuto výzvu nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci byli soudem vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků na výzvu soudu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož bylo možné rozhodnout ve věci na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce se žalovaným uzavřeli dne , datum, dohodu o uznání dluhu a způsobu jeho úhrady (dále jen „dohoda“). V dohodě žalovaný výslovně prohlásil, že uznává svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše. Důvodem dluhu bylo půjčení finanční hotovosti, která byla splatná dne , datum, , jak účastníci v dohodě prohlásili. Dlužná částka pak dle dohody činila 25 000 Kč a 5 000 Kč, celkem tedy 30 000 Kč. Žalovaný se v dohodě zavázal tuto částku žalobci zaplatit formou měsíčních splátek ve výši 5 000 Kč, a to nejpozději do , datum, na bankovní účet žalobce uvedený v dohodě. Přílohou dohody byl splátkový kalendář ze dne , datum, signovaný oběma účastníky (dále jen „splátkový kalendář“). Podle splátkového kalendáře měl žalovaný hradit splátky ve shora uvedené výši vždy do 20. dne v měsíci počínaje měsícem , Anonymizováno, , Anonymizováno, a konče měsícem , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Současně účastnící ve splátkovém kalendáři ujednali, že pokud dlužník vynechá jedinou splátku, stane se celý dluh okamžitě splatným. Žalovaný žalobci uhradil na dlužnou částku celkem 13 000 Kč, a to dne , datum, částku 5 000 Kč, dne , datum, částku 5 000 Kč a dne , datum, částku 3 000 Kč, vždy bezhotovostním převodem na bankovní účet žalobce č. , č. účtu, uvedený v dohodě i ve splátkovém kalendáři. Toto dokládají potvrzení o okamžitých příchozích platbách. Z předžalobní výzvy pak vyplývá, že žalovaný byl zástupcem žalobce vyzván k úhradě zbývající dlužné částky ve výši 17 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a dosavadních nákladů zastoupení advokátem. Tato výzva byla žalovanému zaslána podle podací stvrzenky dne , datum, .5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud po právní stránce uzavřel, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše, a to v písemné formě. Žalovaný v dohodě o uznání dluhu a způsobu jeho úhrady ze dne , datum, uznal, že dluh v celkové výši 30 000 Kč vznikl z titulu smlouvy o půjčení finanční hotovosti se splatností dne , datum, . Podle § 2053 o. z. se má tedy za to, že dluh žalovaného vůči žalobci ve výši 30 000 Kč v době uzavření dohody trval. Žalovaný se zavázal dluh uhradit formou měsíčních splátek. Tyto však řádně a včas nehradil. Žalobci zaplatil celkem pouze částku 13 000 Kč. Žalobce má tedy právo na úhradu zbývající dlužné částky ve výši 17 000 Kč. Podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. svědčí žalobci rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 17 000 Kč, a to ode , datum, , tedy ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, když žalovaný splátky řádně a včas nezaplatil a celý dluh tak bylo možno prohlásit za okamžitě splatný přede dnem ujednané splatnosti.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 690 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 000 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žalobní návrh) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalovanému uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.