2 C 361/2025-21 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 10 543 Kč s příslušenstvím, kterou podle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, (dále jen „vozidlo 1“) za období od 29. 4. 2024 do 11. 6. 2024 a za období od 12. 3. 2025 do 10. 5. 2025 a za nepojištěné vozidlo RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, (dále jen „vozidlo 2“) za období od 25. 2. 2025 do 27. 3. 2025. Součástí žalovaného nároku byl také nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 x 300 Kč, což je částka odpovídající poplatku spojeného s náklady na pokus o mimosoudní vyřízení věci ve vztahu ke každému z vozidel za to které období.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.3. S, Anonymizováno, ohledem na listinné důkazy založené ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž učinil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně postupem podle § 38 odst. 1 až 3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je provozovatelem motorového vozidla 1, které bylo v předmětném období v registru vozidel evidováno jako provozované. Z kupní smlouvy ze dne , datum, soud shledal, že žalovaný je vlastníkem vozidla 2, a tedy je dle § 2 odst. 15 zákona 56/2001 Sb. také provozovatelem tohoto vozidla. Současně bylo zjištěno, že vozidlo 1 nebylo pojištěno za období od 29. 4. 2024 do 11. 6. 2024 a za období od 12. 3. 2025 a že vozidlo 2 nebylo pojištěno za období od 25. 2. 2025 do 27. 3. 2025, a to v rozporu s § 6 odst. 1, odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. Žalobkyně doložila, že dne , datum, a dne , datum, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo 1 a že dne , datum, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku pohledně nepojištěného vozidla 2, vždy se stanovením lhůty 60 dní v souladu s § 46 a § 47 zákona č. 30/2024 Sb. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala ve vztahu k vozidlu 1 za prvé období dne , datum, a za druhé období dne , datum, . Ve vztahu k vozidlu 2 pak nastala splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě dne , datum, . Žalobkyně dále doložila, že žalovanému zaslala dne , datum, a dne , datum, předžalobní výzvu k úhradě dluhu na příspěvku za nepojištěné vozidlo 1 a dne , datum, předžalobní výzvu ohledně nepojištěného vozidla 2.4. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., a to ohledně vozidla 1 dle § 5 odst. 1 písm. h) a ohledně vozidla 2 dle § 5 odst. 1 písm. i), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí za vozidlo 1 denní příspěvek , částka, a za vozidlo 2 činí , částka, . Při , Anonymizováno, dnech a posléze při , Anonymizováno, dnech jde o částky , částka, a , částka, . Dále u vozidla 2 se jedná při , Anonymizováno, dnech o částku , částka, . Částka poplatku za výzvu k zaplacení činí 300 Kč za každé z vozidel ve vztahu ke každému období, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a to podle vyhlášky Ministerstva financí. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni celkem 10 543 Kč, přičemž se dostal do prodlení s úhradou dluhu marným uplynutím 60-denní lhůty stanovené v té které výzvě a je povinen žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 o. z., rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, a to ve vztahu k dlužné částce , částka, od , datum, , ve vztahu k dlužné částce , částka, od , datum, a ohledně dlužné částky , částka, od , datum, . Žalobě tedy bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu.5. Soud výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč na 1 000 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 200 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 543 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.