5 C 20/2026-19 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 13 986 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný dne , datum, způsobil dopravní nehodu, když při parkování narazil levou zadní částí jím řízeného vozidla tovární značky , jméno FO, (dále jen „vozidlo řízené žalovaným“), do pravé přední části vozidla tovární značky , jméno FO, (dále jen „poškozené vozidlo“). Žalovaný bezprostředně po střetu z místa nehody odjel. Žalobkyně jakožto pojistitel vozidla provedla likvidaci škodní události a škodu způsobenou žalovaným na poškozeném vozidle vyčíslila na částku 13 986 Kč. Tuto částku žalobkyně vyplatila vlastníkovi poškozeného vozidla a následně úhradu této částky uplatnila na žalovaném, když žalovanému zaslala předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaný byl soudem vyzván, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož bylo možné rozhodnout ve věci na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, rozhodl soud, aniž nařizoval jednání.4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění. Z relace policie ČR o dopravní nehodě, č, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že dne , datum, žalovaný s vozidlem , jméno FO, , couval v , adresa, , kdy nedodržel odstup od zde zaparkovaného poškozeného vozidla , jméno FO, , a levou zadní částí vozidla se střetl s pravou přední částí poškozeného vozidla. , právnická osoba, dle relace policie ČR způsobil žalovaný. Žalovaný však z místa nehody odjel, aniž s řidičem poškozeného vozidla sepsal společný záznam o dopravní nehodě. Vlastníkem vozidla, které řídil žalovaný, byla paní , jméno FO, , a vlastníkem poškozeného vozidla byl pan , jméno FO, . Celková hmotná škoda byla odhadována na částku přibližně 30 000 Kč, jak bylo zjištěno rovněž z relace policie ČR. Fotografická dokumentace pro pojišťovnu vyhotovená policií ČR dokládá, v jakém místě k nehodě došlo, že poškozené vozidlo bylo zaparkováno pravým bokem k vozovce. Dále z fotodokumentace vyplývá, že byla způsobena škoda na levé přední části poškozeného vozidla a vozidlo řízené žalovaným bylo poškozeno na pravé zadní části.5. Soud dále zjistil, že žalobkyně je pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla řízeného žalovaným tovární značky , jméno FO, , jak vyplývá z pojistné smlouvy č. , hodnota, a z pojistky k této smlouvě. Zápis o poškození motorového vozidla dokládá, že žalobkyně vyšetřila škody vzniklé na poškozeném vozidle. Tyto škody byly žalobkyní vyčísleny celkem na částku 13 985,53 Kč, jak soud shledal z kalkulace č. 2025/00301 a z výpočtu plnění, v němž byla částka 13 986 Kč určena k vyplacení vlastníkovi poškozeného vozidla, a to panu , jméno FO, na číslo účtu , č. účtu, . Z denního výpisu z účtu žalobkyně je patrné, že částka 13 986 Kč byla vyplacena na vrub uvedeného účtu dne , datum, . Žalovaný byl následně žalobkyní vyzván k zaplacení této částky ve lhůtě do , datum, v předžalobní výzvě, která mu byla zaslána podle podacího lístku dne , datum, .6. Soud, vycházeje z provedených listinných důkazů, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný dne , datum, způsobil dopravní nehodu, při níž došlo ke vzniku škody na poškozeném vozidle. Tato škoda byla žalobkyní jakožto pojistitelem vozidla řízeného žalovaným vyčíslena na částku 13 986 Kč. Žalobkyně tuto částku vyplatila z titulu náhrady škody vlastníkovi poškozeného vozidla. Následně žalobkyně v předžalobní výzvě požadovala úhradu této částky po žalovaném, a to ve lhůtě do , datum, . Žalovaný však žalobkyni neuhradil ničeho.7. Podle § 10 odst. 5 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je pojištěným každý, kdo je povinen nahradit poškozenému újmu vzniklou provozem vozidla, jehož provozu se pojištění odpovědnosti týká. Poškozeným se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo má právo na náhradu újmy vzniklé provozem vozidla.8. Podle § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 30/2024 Sb. má pojistitel vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez důvodů hodných zvláštního zřetele opustil místo dopravní nehody nebo jinak ztížil nebo vyloučil možnost zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.9. Soud shledal žalobu důvodnou. Žalovaný jakožto pojištěný podle § 10 odst. 5 zákona č. 30/2024 Sb. je povinen zaplatit žalobkyni jakožto pojistiteli náklady vynaložené na náhradu škody způsobené dopravní nehodou podle § 32 odst. 1 písm. c) citovaného zákona, když opustil místo dopravní nehody a ztížil tak možnost zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Žalovaný současně neuvedl ani neprokázal, že by ho k opuštění místa nehody vedly důvody hodné zvláštního zřetele, když v řízení zůstal pasivní a na svoji obranu neuvedl žádní skutečnosti. Žalobkyni tedy svědčí právo na zaplacení částky 13 986 Kč, kterou z titulu náhrady škody za žalovaného vyplatila vlastníkovi poškozeného vozidla. Žalobkyně má dále podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. právo na úhradu zákonného úroku z prodlení z uvedené částky, a to za období ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění poskytnuté žalovanému v předžalobní výzvě, tj. od , datum, , do zaplacení. S ohledem na shora uvedené vyhověl soud žalobě v plném rozsahu.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 459,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 986 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žalobní návrh) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 330 Kč ve výši 1 329,30 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalovanému uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.