5 C 66/2026-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 29 368 Kč s příslušenstvím, kterou podle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 6. 9. 2024 do 9. 8. 2025, a to ohledně motorového vozidla , VIN kód, . Součástí žalovaného nároku byl také nárok žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč, což je částka odpovídající poplatku spojeného s náklady na pokus o mimosoudní vyřízení věci.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně postupem podle § 38 odst. 1 až 3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je provozovatelem motorového vozidla , VIN kód, a že toto vozidlo bylo předmětném období v registru vozidel evidováno jako provozované. Uvedené skutečnosti vyplývají z výpisu z registru silničních vozidel. Současně bylo zjištěno, že za období od 6. 9. 2024 do 9. 8. 2025 nebylo vozidlo pojištěno, Žalobkyně proto dne 28. 8. 2025 zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo ve výši 29 068 Kč se stanovením zákonné lhůty 60 dní, jak soud zjistil z výzvy k úhradě. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě tedy nastala dne , datum, . Žalovaný však dlužnou částku ani přes zaslané upomínky ze dne , datum, nezaplatil. Žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu k úhradě dluhu, jak vyplývá z podacího lístku.5. Soud shledal žalobu důvodnou. Žalovaný jako provozovatel vozidla, které nebylo v předmětném období pojištěno v rozporu s § 6 odst. 1, odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., byl podle § 45 odst. 2 povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil, ačkoli jej k tomu žalobkyně vyzvala v souladu s 46 citovaného zákona. Žalobkyně má proto právo na zaplacení celkové dlužné částky ve výši 29 368 Kč. Výše příspěvku je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno, a denní sazby včetně paušální částky nákladů na vymáhání stanovených vyhláškou Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. a to § 5 odst. 1 písm. o). V posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí denní příspěvek 86 Kč. Při 338 dnech bez pojištění jde o částku 29 068 Kč. Částka paušálních nákladů na výzvu k zaplacení činí 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí. V dané věci tedy bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni celkem 29 368 Kč, přičemž se dostal do prodlení s úhradou dluhu marným uplynutím 60-denní lhůty stanovené ve výzvě z 28. 8. 2025 a je povinen žalobkyni uhradit podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od 12. 11. 2025. Žalobě tedy bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu.6. Soud výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 1 175 Kč na 1 469 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 294 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 284 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 469 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 368 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.8. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.