6 C 171/2021-37 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu ve formě návrhu na vydání platebního rozkazu se žalobkyně na žalované domáhala souhrnně zaplacení částky 466 875,68 Kč s úrokem z prodlení s tvrzením, že dne 19. 1. 2018 došlo v obci [obec] na místní komunikaci nacházející na pozemku parcelní [číslo] ve vlastnictví žalované k úrazu žalobkyně, když ta uklouzla na neošetřené komunikaci. Utrpěla pertrochanterickou zlomeninu pravé stehenní kosti a zlomeninu malého chocholíku kosti stehenní. Byla operována tentýž den v nemocnici v [obec]. Podle § 27 zákona číslo 13/1997 Sb. vlastník místní komunikace je povinen nahradit škodu vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací. Z tohoto dovozuje žalobkyně odpovědnost žalované za vzniklou újmu na jejím zdraví. 2. 14. 6. 2021 vypracoval soudní znalec [titul] [jméno] [příjmení], [titul], znalecký posudek, kde stanovil výši újmy na zdraví žalobkyně v podobě ztížení společenského uplatnění v souvislosti s úrazem na částku 652 466 Kč. Za vlastní zpracování posudku žalobkyně uhradila částku 10 149,48 Kč. Žalobkyni v důsledku úrazu bolí levé stehno a tříslo, má problémy při sezení, nemůže si lehnout na pravý bok, mimo byt chodí pouze s trekingovými holemi, do schodů si musí pomáhat o zábradlí, ze schodů se jí chodí ještě hůř než do schodů. Nemůže dlouho sedět, problémy má i při jízdě autem, nastupovat a vystupovat musí velmi opatrně. Asi třikrát denně si musí pro bolest lehnout asi na 30 minut. Stát nevydrží ani tak dlouho jako sedět. Nezvládne chůzi déle jak 1 hodinu, nemůže nosit těžší předměty. Problémy má při mytí, do vany vůbec nemůže, špatně se jí vstává, musí mít sprchu s madlem. Kalhoty si obléká vsedě. Prakticky ve všech běžných pracích (žehlení, mytí nádobí a podobně) je nucena sedět. Kleknout si nemůže, protože by nevstala. Běžné práce na zahradě zvládne jen za pomoci hůlky, o kterou se opírá. Pokud není venku sucho, prakticky nemůže nikam vyjít, do lesa také již chodit nemůže. 3. V rámci mimosoudního vyřešení věci žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nyní žalované částky představující újmu na zdraví žalobkyně v podobě ztížení společenského uplatnění a uhrazení znalečného. Výši ztížení společenského uplatnění žalobkyně ponížila o 30 % představující míru spoluzavinění žalobkyně, a to v návaznosti na rozsudek Okresního soudu v Prachaticích ze dne 12. 6. 2020, č. j. 17 C 13/2019-185 a následnou dohodu žalobkyně a pojistitele žalované v této věci. Žalovaná ničeho neuhradila, proto byla podána žaloba. 4. Okresní soud v Prachaticích vydal ve věci platební rozkaz, proti kterému si žalovaná podala odpor, který následně odůvodnila tím, že žalobní nárok neuznává ze stejných důvodů, jako vedlejší účastník. 5. Podáním doručeným soudu dne 26. 9. 2021 vstoupila do řízení na straně žalované vedlejší účastnice [právnická osoba], která současně k věci podala vyjádření. Z obsahu tohoto vyjádření vyplývá, že vedlejší účastnice za nesporné považuje skutečnost, že 19. 1. 2018 došlo k pádu žalobkyně na neošetřené komunikaci a utrpění zranění uvedených shora. Považuje dále za nesporné, že žalobkyně se obrátila na žalovanou k zaplacení částky, která je aktuálně žalována, a to i s přihlédnutím k závěru rozsudku Okresního soudu v Prachaticích. 6. Za spornou považuje vedlejší účastnice výši plnění. K znaleckému posudku znalce [titul ] [příjmení], [titul], vedlejší účastnice konstatuje, že tento posudek vykazuje znaky převažující akceptace subjektivních pocitů žalobkyně, to jest, že znalec hodnotí zejména subjektivní omezení u některých úkonů, nikoliv nemožnost tyto úkony provést. Žalovaná takový posudek považuje za objektivně nepřezkoumatelný z důvodu chybějících zjištění, ze kterých znalec při hodnocení jednotlivých kategorií vycházel, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah. Vedlejší účastnice má za to, že hodnocení společenského uplatnění je založeno pouze na subjektivitě, chybí zde základní testy. 7. Například u položky D 455 (pohyb) je znalcem stupeň obtíže stanoven nejvyšší hodnotou 4, v procentech obtíže 100 %, což podle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví je charakterizováno jako úplná porucha, která znamená, že problém je přítomen více než 95 % času s intenzitou, která zcela rozvrací každodenní život osoby, každý den v posledních 30 dnech. To však nekoresponduje s lékařskou dokumentací. Vedlejší účastnice proto ve věci navrhla zpracování revizního znaleckého posudku. 8. Z navazujícího vyjádření žalobkyně soud zjistil, že podle jejího názoru znalecký posudek znalce žádnými vadami netrpí. Byl zpracován v souladu s metodikou Nejvyššího soudu ČR, obsahuje všechny formální náležitosti a po obsahové stránce nevykazuje žádné rozpory a vychází ze zjištění znalce. Žalobkyně proto nevidí důvod zpracovat revizní znalecký posudek. 9. Soud ve věci nařídil jednání na den 3. 11. 2011 a k tomuto byl přizván i znalec zpracovávající znalecký posudek. Jednání bylo konáno za účasti všech účastníků. 10. Z účastnického výslechu žalobkyně, který byl proveden až po výslechu znalce, soud zjistil, že si myslí, že potřebuje taky fyzickou práci, takže když trošku víc chodí, tak se cítí ještě hůř než před rokem, kdy byla u znalce. Musí si každou chvíli lehnout, ale to už měla předtím, že prostě si tu nohu natáhne, dá do vodorovné polohy a tak je do dobré. Ještě předtím, než se jí stal úraz, tak byla s manželem v [anonymizována dvě slova], vystoupila až na [anonymizována dvě slova] při své obezitě. Byla zvyklá vždy na docela fyzickou práci, myslí si, že i když byla tlustá, tak leccos dala. Nyní to ale nedá. U znalce si nic nevymyslela, byla by radši, aby se jí to nezhoršilo. S tím počítat nemůže. 11. Z písemného znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], soud zjistil, že znalec vycházel z původního znaleckého posudku [číslo] ve kterém byla stanovena výše bolestného, ze zdravotnické dokumentace žalobkyně od její praktické lékařky [titul] [příjmení] a z vyšetření, které bylo provedeno na soudně lékařském oddělení [nemocnice] dne 11. 8. 2020 v rozsahu nutném pro podání znaleckého posudku. 12. Znalec v posudku rozebral jednotlivé lékařské zprávy od provedení operace v [nemocnice] dne 19. 1. 2018, které dokumentují rozsah zranění žalobkyně popisované shora a následné lékařské zákroky. 13. 11. 8. 2020 bylo provedeno na soudně lékařském oddělení nemocnice v [obec] vyšetření žalobkyně, když subjektivně bylo zjištěno, že stále ji bolí levé stehno a tříslo, cítí i tlak kalhotek, po příchodu a nabídnutí křesla si vyžádala židli, neboť je pro ni křeslo moc nízko, sedá si pouze napůl (údajně jí řekli, že na levé půlce nemá svaly), na pravý bok si nemůže lehnout, mimo byt chodí pouze s trekingovými holemi, do schodů si musí pomáhat o zábradlí, ze schodů se jí chodí hůř než do schodů, nemůže dlouho sedět, do hodiny si musí stoupnout (bolí pravé tříslo a stehno), stejné bolesti má při jízdě autem, dala si tam i polštářek, nastupovat a vystupovat musí velmi opatrně, asi třikrát denně si musí pro bolest lehnout asi na 30 minut, stát nevydrží ani tak dlouho jako sedět, stejně tak chůze pouze kratší než 1 hodinu, nést nákup může jenom pár metrů do 6 kg (ví to podle váhy mouky), do vany jít nejde, z mísy se jí špatně vstává, sprchu má s madlem, kalhoty si oblíká vsedě, židličku používá i při mytí nádobí, stejně tak si sedá při žehlení, vytírá na koštěti, kleknout si nejde, protože nevstane, nedřepne si (to ale ani předtím), na zahradě pracuje jen vestoje, opře se o hůlku a dosáhne na zem, králíky obstará, slepice však ne, ani krávu. Do lesa jít nemůže, když je kluzko, nevychází, u televize si v křesle podloží nohy, nebo si lehne, po lécích je jak pitomá, proto je raději nebere. V kostele si„ falešně“ kleká, zavěsí se na hůlku. 14. Objektivně bylo zjištěno, že při chůzi mírně napadá na pravou nohu, předkloní se prsty rukou až na zem. Je obézní, tou je omezen rozsah pohybu v kyčli. 15. Ze závěru znaleckého posudku pak vyplynulo, že stanovení výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění je založeno na stanovení rozsahu omezení pomocí procentního vyjádření z absolutního vyřazení ze všech sfér společenského zapojení dle stupně poklesu aktivit v jednotlivých doménách Mezinárodní klasifikace funkčních schopností za použití kvalifikátorů. Absolutní vyřazení ze všech sfér společenského zapojení (100 %) odpovídá čtyřsetnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy přepočtené na počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, to je, kdy je možno přistoupit k vyčíslení náhrady. Procentní podíl odpovídající zjištěnému stupni omezení poškozené z výchozí částky představuje základní ohodnocení nemateriální újmy při trvalých zdravotních následcích a je proporcionálním vyjádřením ztráty průměrného potenciálu pro daný typ postižení. Takto zjištěná základní částka může být modifikována věkem. U posuzované činí procento z absolutního vyřazení ze všech sfér společenského zapojení 5,68 %. Částka rovnající se absolutnímu vyřaze