8 C 147/2021-10 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 2. 2021 domáhá na žalovaném zaplacení částky 5 395 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil tovární značky [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, ale v období od 4. 6. 2018 do 14. 9. 2018, tedy po dobu 103 dní, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byl vlastník vozidla žalovaný, kterému vznikla povinnost k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Příspěvek se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě příspěvku dne 16. 11. 2018. Žalovaný ve výzvě uvedené v zákonné lhůtě 30 dnů, která uplynula dne 31. 12. 2018 příspěvek a náklady na jeho uplatnění neuhradil a ani neprokázal, že existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Žalovaný se tak dostal do prodlení a žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení zákonných úroků z prodlení. Žalovaná částka 5 395 Kč se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno, to je 65 Kč, která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 103 dní, to je 6 695Kč. Dne 10. 7. 2019 před splatností pohledávky uhradil žalovaný částku ve výši 1 600 Kč. Aktuální nesplacená výše příspěvku tedy činí 5 095 Kč. Dále se žalovaná částka skládá z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný byl upomínán předžalobní upomínkou, na tuto nereagoval. 2. Soud věc rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Žalovaný se k výzvě soudu dané usnesením ze dne 17. 6. 2021, č. j. EPR 36277/2021-16, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má se tedy za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) O tomto postupu byl žalovaný poučen. 3. Soud má na základě listin předložených žalobkyní za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období od 4. 6. 2018 do 14. 9. 2018 veden v [anonymizováno] jako vlastník vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [číslo], jednalo se o osobní automobil s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, jako vlastník a provozovatel je v registru zapsán od 1. 9. 2017. Pojištění k uvedenému vozidlu sjednané s [právnická osoba] číslo smlouvy [číslo] bylo účinné od 31. 8. 2017 do 3. 6. 2018. Období od pojištění je tedy od 4. 6. 2018 do 14. 9. 2018, to je 103 dní. Žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku za uvedené období ve výši 6 995 Kč výzvou žalobkyně ze dne 16. 11. 2018, která byla žalovanému zaslána doporučeně prostřednictvím [anonymizováno]). O zaplacení dlužné částky byl žalovaný dále upomínán upomínkou žalobkyně ze dne 17. 1. 2019 a 1. 3. 2019. Naposledy byl žalovaný upomínán předžalobní upomínkou zástupkyně žalobkyně ze dne 27. 8. 2020 dle potvrzení [anonymizováno] byla zásilka doručována žalovanému doporučeně do vlastních rukou dne 28. 8. 2020, zásilka byla dne 22. 9. 2020 jako nedoručená vrácena odesílateli, jestliže si jí adresát v úložní lhůtě nevyzvedl. 4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizené. 5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinností podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle § 4 odst. 2 písm. a) a písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 8. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 11. Touto vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která v ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) stanoví, že denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně činí 65 Kč. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek je stanovena v § 2a této vyhlášky a činí 300 Kč. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v období od 4. 6. 2018 do 14. 9. 2018, to je 103 dní, vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu tovární značky [značka automobilu], [registrační značka]. Za uvedené období žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a porušil tak povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. V takovém případě je tedy žalovaný povinen zaplatit příspěvek za každý den porušení povinnosti stanovený v tomto konkrétním případě ve výši 65 Kč krát počtem dní, kdy byla povinnost porušována, to je 103 dní, celkem tedy 6 695 Kč. Žalovanému dále vznikla povinnost podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč Celkem měl tedy žalovaný z tohoto titulu zaplatit částku 6 995 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný dne 10. 7. 2019 uhradil částku 1 600 Kč, dluží tedy 5 395 Kč. Soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl, žalovanému uložil povinnost k zaplacení částky 5 395 Kč spolu s úrokem z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle ustanovení § 1970 o. z., jestliže se žalovaný dostal do prodlení s peněžitým plněním. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně prokázala, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení příspěvku, svoji povinnost si však dobrovolně nesplnil. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na jejich náhradu. Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč, to je 600 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a dále 21% DPH ve výši 189 Kč Celkem tak bylo žalobkyni přiznáno na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč.