9 C 164/2022-41 — Okresní soud v Prachaticích

1. Manželka se návrhem ze dne 17. 3. 2022 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne 25. 8. 2012 před [stát. instituce]. Manželství označila za trvale a hluboce rozvrácené, přičemž nelze očekávat obnovení manželského soužití, a to v důsledku ztráty citového vztahu mezi manžely. 2. Manžel se k návrhu nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Předvolání k jednání bylo manželovi doručováno na adresu [adresa], na které osobně převzal dne 16. 5. 2022 návrh. Zásilka obsahující předvolání k jednání byla žalovanému doručena dle § 50 odst. 2 o. s. ř. dnem 26. 8. 2022. S ohledem na to, že žalovanému manželu bylo doručeno fikcí, považuje soud za splněnou lhůtu dle § 115 odst. 2 o. s. ř., proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti manžela, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav. 4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 25. 8. 2012 před [stát. instituce]. Z manželství narozené děti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byly rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 27. 10. 2021, č. j. 22 P 266/2016-351, svěřeny do pěstounské péče [jméno] [příjmení]. 5. Manželka jako účastnice řízení vypověděla, že manželství bylo uzavřeno po roční nebo dvouleté známosti z důvodu jejího těhotenství. Do narození staršího syna [jméno] bylo manželské soužití v pořádku, následně manžel začal pít, býval náladový a vybíjel si to na manželce a dítěti. Podruhé manželka otěhotněla v roce 2014 po nedobrovolném pohlavním styku, v pátém měsíci těhotenství se od manžela odstěhovala. Od roku 2015 se manželé nestýkají, nejsou v žádném kontaktu, písemném ani telefonickém, nemají o sobě vzájemně žádné informace. Od roku 2021 žije manželka s přítelem v obci [obec]. 6. Podle § 755 odst. 1 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny. Výslechem manželky má soud za prokázané, že po narození prvního společného dítěte v roce 2012 začal manžel nadměrně požívat alkoholické nápoje a kompenzovat s tím zřejmě spojené negativní stavy na manželce a dítěti. Druhé dítě bylo počato po, ze strany manželky, nedobrovolném styku, ještě v průběhu těhotenství se manželka odstěhovala i s prvorozeným dítětem ze společné domácnosti. Manželé spolu nežijí od roku 2015, nejsou spolu v žádném kontaktu. Obsah výpovědi manželky odpovídá skutečnostem tvrzeným v návrhu na rozvod manželství, který manžel osobně převzal dne 16. 5. 2022. Manžel se k obsahu návrhu nijak nevyjádřil, po svém odstěhování z adresy, na které mu bylo doručeno, nesdělil soudu adresu novou. Z tohoto zcela pasivního přístupu manžela soud dovodil, že proti návrhu ani skutečnostem v něm uváděným nemá žádné výhrady, aktivně se řízení účastnit nechce. 8. Za situace, kdy manželé spolu od roku 2015 nežijí, nejsou v žádném kontaktu, a tento se ani jeden z nich nesnaží, a ani v minulosti nesnažil, obnovit, lze uzavřít, že manželství účastníků je pouze formálním svazkem a manželské soužití lze označit za hluboce a trvale rozvrácené, přičemž jeho obnovení nelze očekávat. Rozvedení manželství není ani v rozporu se zájmy z manželství narozených nezletilých dětí, které jsou svěřeny do pěstounské péče a na jejich poměrech se tak rozvodem jejich rodičů nic nezmění. 9. Za příčinu rozvratu manželství považuje soud na základě obsahu výpovědi manželky nadměrné pití alkoholických nápojů ze strany manžela po narození prvního dítěte a v důsledku toho nevhodné chování vůči manželce a dítěti, které vyústilo ve ztrátu citového vztahu a v následné ukončení společného soužití ze strany manželky. 10. Na základě výše uvedených skutečnosti soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 11. Právě skutečnost, že příčinou rozvratu manželského soužití je nepřijatelné chování manžela vůči manželce, je důvodem pro přiznání náhrady nákladů řízení manželce, jejímuž návrhu bylo vyhověno, a to dle § 23 věta druhá z. ř. s. Náklady řízení na straně manželky představuje zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč, náklady nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. – 600 Kč (za dva úkony po 300 Kč – sepis návrhu, účast při jednání soudu) a doložené náklady na cestu k jednání soudu a zpět v celkové výši 480 Kč Celkem tak manželce byla na náhradě nákladů tohoto řízení přiznána částka 3 080 Kč. 12. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení.